Původní plán byl takový, že tato společnost vybuduje metro pro naše slovenské kolegy v Bratislavě, avšak mezitím se zjistilo, že si Slováci i mimo naší organizaci a komunitu postavila v Bratislavě vlastní veřejné metro ve spolupráci s francouzskou firmou, která toto metro budovala A poskytla na to úvěr
Co se týká Ostravy, původní plán byl takový, že se využijí některé části dolů na těžbu černého uhlí a Železné rudy, které jsou již částečně vytěžené, nebo se po politickém převratu 17.11.1989 přestaly tyto doly používat z důvodu ukončení provozu těžkého průmyslu v tehdejším Československu. Proto jsi naše organizace staví své pobočky na Ostravsku právě s využitím těchto pozůstatků těžkého těžebního průmyslu.
Konečně se dostáváme k tomu jak by takové ostravské metro mohlo vypadat a zatím máme k dispozici konkrétní představu alespoň o jedné lince tohoto metra, kterou můžeme označovat jako trasu A.
Ideální trasa ostravského metra (např. undergroundu či rychlodráhy) by propojila klíčové oblasti města od jihu na severovýchod podél historické průmyslové a komerční osy.
Praktický návrh stanic takové linky:
- Plocha Vítkovice / Dolní Vítkovice (DOV) – výchozí stanice u Vítkovických železáren a technického centra.
- Náměstí Republiky – zásadní přestupní uzel na tramvaje i autobusy.
- Elektra / Karolina – obsluha nákupní zóny a historického jádra.
- Stodolní – přístup k zábavnímu okrsku i železniční zastávce.
- Hlavní nádraží – napojení na dálkovou vlakovou dopravu.
- Přívoz / Sad Boženy Němcové – zakončení na druhé straně města s napojením směrem na Hlučínsko.
Dokonce máme i plánek trasy A ostravského metra, který neukazuje trasu úplně celou, ale určitou představu můžete díky tomu získat:
Jak můžete vidět, plánek zachycuje úsek z vítkovických železáren na hlavní nádraží. Úsek mezi hlavním nádražím a Hlučínem bohužel na plánku chybí, ale v popisu toho, jak by to mohlo vypadat máme kompletní seznam stanic včetně odůvodnění skutečnosti, proč by tato linka vypadala právě tak, jak zde popisujeme.
Díky tomu, že se na řešení tohoto problému zeptal osobně sám Robin Hronek umělé inteligence, která tuto ideální trasu navrhla a nakreslila též plánek, máme tím pádem vyřešen technický problém s napojením tratě trasy A ostravského metra na již existující stanici ve vítkovických železárnách, která byla vybudována pracovníky ostravské pobočky organizace BATRADIS ještě předtím, než se o metru v Ostravě začalo uvažovat a budovalo se rozšíření pražského metra o další linky, které zatím široké veřejnosti neslouží, což bude zatím případ i metra v Ostravě.
Stanice s názvem Plocha Vítkovice je totiž postavená tak, že se jedná o stanici z ostrovním nástupiškem, což znamená že jednotlivé koleje pro směr z Vítkovic a na druhé straně do Vítkovic jsou vedeny po straně a nástupiště je uprostřed. Za prostorem stanice směrem do centra města a dále není dost prostoru na vykopání úložné Jámy pro uložení razícího štítu, který poslouží k ražbě tunelu metra. Stejně jako u rozšíření pražského metra bude nejrychlejší A nejjednodušší způsob budování tohoto dopravního systému takové, že se bude jednat o jeden dvojkolejní tunel, kde stanice budou mít postranní nástupiště pro pravostranný nástup do vlakové soupravy stejně tak ale bude potřeba prostor pro přiblížení obou kolejí blíže k sobě tunelovou spojkou, aby nebylo potřeba budovat dva jednokolejné tunely, ale pouze jeden tunel dvoukolejný.
Vlakové soupravy v tomto metru jezdily by mohli být ty samé které používá rozšíření pražského metra, což znamená použití vlakových souprav, vyrobených podle vzoru ERV tip RT 2281, vyráběné přesčasově V podniku Škoda Plzeň. Tyto soupravy jsou vyráběné podtypovým označením ERV Škoda RT 2281 ECZ Dual. Neboť obsahují kombinaci spodních a střešních sběračů pro napájení trakce.
Uvažuje se ještě o dalších trasách ostravského metra, které by mohly být označeny jako trasy B a C, stejně jako u veřejného pražského metra, avšak barevné označení linek bude jiné. Již nyní na ukázkovém plánku máme trasu A vyznačeno červenou barvou. Linky B a C tak mohou být označené například tak, že trasa V může být vyznačená na plánku zelenou barvou a trasa V barvou modrou.
I když u rozšíření pražského metra o naše zatím soukromé linky, budou i zde nainstalovány skleněné zábrany, které slouží k ochraně proti pádu do kolejiště v nepřítomnosti vlakové soupravy ve stanici, které se otevřou v místech, kde vlaková souprava po zastavení ve stanici otevře dveře pro výstup a nástup cestujících. Provoz bez strojvedoucího jak v Praze u rozšíření pražského metra tak zde se zatím neplánuje, ale toto opatření které by i mimo naší organizaci mělo fungovat i na trase D veřejného pražského metra, kde budou vlaky jezdit zcela autonomie bez strojvedoucího.
V rámci předvádění vědecko fantastického původu naší organizaci na architektonickém a technickém provedení tohoto metra včetně rozšíření pražského metra bylo na místě použít v Ostravě, případně v Praze v našem rozšíření vlakové soupravy bez strojvedoucího, avšak dopravní vytížení v otázce množství přepravy cestujících není tak velké, aby to bylo potřeba. Pro zajímavost nám byl poskytnout původně pro Bratislavu ale nyní pro Ostravu, nebo Brno další vzorový typ souprav, které by právě neobsahovaly kabinu pro strojvedoucího, kdy by se jednalo o vzor s typovým označením ERV RT-A 2285 Lite, avšak bylo by nutné jinak pojmout uložení kolejiště v poměru k výšce nástupiště, nebo se v tomto případě jedná o jakousi hybridní soupravu, kombinující vlakovou soupravu metra a tramvaje. Prakticky To znamená že ve stanicích by koleliště mohlo být s nástupištěm v jedné rovině, neboť se jedná o soupravu metra s nízkopodlažním tramvajovým podvozkem, kdy jsou trakční agregáty, tvořené invertorovými motory s přímým pohonem kol zabudovány do stěn kabiny pro cestující a slouží jako podložky pro montáž sedadel jako v tramvaji. O tramvaj se ale nejedná, protože bychom to museli popsat jako tramvaj o délce vlakové soupravy metra. Takže od toho asi ustoupíme a použijeme to, co používáme na našich soukromých trasách metra v Praze, kdy pohodlí v podobě průchodnosti celé soupravy díky kloubovému propojení jednotlivých článků soupravy pomocí kloubů uzavřených měchem je zajištěna stejně.
Ohledně tohoto tramvajovitého provedení vlakové soupravy bychom měli takovou zajímavost, protože by mohlo být v některých případech efektivnější nebudete metro klasickým způsobem, kdy je trasa vedena zejména v centru města v podzemí a Na Okrajích města vystupuje na povrch, případně nad povrch, ale jednalo by se o kombinaci podzemní tramvaje s metrem Při použití souprav o velikosti vlakových souprav pro metro, což na naší domovské planetě je použito jako metro ve městě Petimburg.
Protože se počítá s tím, že by toto metro stejně jako naše soukromé linky v pražském metru časem používala Široká veřejnost, testovali jsme v našem rozšíření pražského metra systém přístupu ke stanicím pro určité lidi, kterým mají být zpočátku ošetřovatelky, pracující pro společnost PCA Praha a v případě Ostravy a později Brna té PCA Moravia zejména těch z nich, které pomocí projektu Robinhelp plní funkci životních partnerech z povolání. Specializovaná aplikace pro používání nejen pražského a nyní i ostravského metra, ale i vysokorychlostní železnice a podzemní magistrály, která pomocí rozšířené reality ukazuje místo, kde je přístup k tomuto dopravnímu systému bude těmto vybraným lidem včetně lidí Šárka o které se starají poskytnuta. Stejně jako v Praze, tak i zde bude platit, že nejde jenom o vstup do prostoru stanice, nebo příjezd na podzemní dálnici, případně nástupiště vysokorychlostní železnice, ale i pro výstup, nebo opuštění tohoto dopravního systému na konkrétním místě. V opačném případě by mohlo dojít k problémům, které by způsobily například situaci ve které by sice nebylo poznat že jsme danou stanici opustili libovolným východem, nebo z tunelu pro osobní či nákladní automobilovou dopravu vyjeli libovolným výjezdem, případně opustili stanici vysokorychlostní železnice libovolným východem, avšak v případě že jedeme domů, tak bychom ve svém bytě mohli najít cizí lidi a jiný nábytek, nebo potkávat své známé, kteří by nás neviděli a neslyšeli, pokud je chceme pozdravit. Jedná se totiž o maskování pomocí separované reality v časoprostorové kapse. Tím je docíleno skutečností, že vše, co zde popisujeme si může Robin Hronek vymýšlet jako svojí fantazii, což není pravda, která je taková, že je to utajená realita.
Tato skutečnost byl dalších důvod k tomu, že to tak dlouho mimo účasti na mezinárodní konferenci jednak organizace BATRADIS, tak na mezinárodní konferenci Allied Social Services nás zdržela, protože jsme museli vybudovat portálový systém pro možnost individuálního přístupu k těmto dopravním systému tak aby byl použitelný pro vybrané lidi. Neobešlo se to bez dodávky dalších počítačů z našeho domovského světa a vytvoření dalšího systému v síti soukromých linek naší organizace v pražském metru, což budeme nasazovat i v metru ostravském podle toho, jak bude vybudováno.
Abychom se ale vrátili k plánování a budování metra v Ostravě, tak ukázková trasa A je navržená pomocí umělé inteligence velice dobře, avšak nepokrývá vše, co by bylo dobré aby ostravské metro propojilo a ulevilo pozemní městské hromadné dopravě, nebo osobní automobilové dopravě proto je třeba ještě naplánovat linky B a C podobným způsobem, což znamená propojit okraje města s centrem v místech která zatím trasa a nepokrývá.
Co se týká návrhu trasy B, budeme se bohužel muset obejít bez nákresu, nebo použít jinou umělou inteligenci, ale díky neznalosti Ostravy pokud jde o to, co o tomto městě ví Robin Hronek, který se podílí na publikaci tohoto článku, mohlo by to vypadat přibližně tak to:
Navrhovaná trasa ze jihozápadu na severovýchod by mohla vést z Poruby nebo Dubiny přes Novou Ves, centrum města (např. Masarykovo náměstí) a Muglinov směrem do Michálkovic. V centru by se zároveň přirozeně křížila s dříve probíranou linkou z Vítkovic do Hlučína.
Jako přestupní stanice by mohla posloužit stanice Hlavní nádraží, kdo by se přestup na linku A, nebo obráceně přestup na linku B řešil pomocí ostrovního nástupiště mezi oběmi s možností přestoupit na vysokorychlostní železnici a zároveň vystoupit do budovy hlavního nádraží kvůli možnosti využít i veřejně dostupnou vlakovou dopravu.
Další věc, bez které se bohužel budeme muset obejít je konkrétní seznam stanic na trase B ostravského metra, ale určitou představu máme.
Podobná situace se bude také týkat výjimky C, kterou také nebudeme mít nakreslenou, ale zatím není jasné kudy by mohla vést. Místo toho se můžeme podívat na stavební realizaci tohoto dopravního systému:
Ostravské metro bude pro maximální rychlost výstavby a provozní jednoduchost koncipováno stejně jako rozšíření pražského metra o soukromé trasy, používané naší organizací a komunitou. Konkrétně To znamená že každá jednotlivá trasa má jeden dvoukolejný tunel a stanice mají postranní nástupiště až na výjimky, které jsou způsobeny například tím, že některé stanice byly vybudovány ještě předtím, než vznikla společnost RHE, což je například stanice Plocha Vítkovice, která má Ostrovní nástupiště. V závislosti na geologické podmínky a možnosti realizace stavby některých stanic, mohou být některé stanice řešeny mimoúrovňovým umístěním nástupišť a kolejí tratě, kdy jednotlivá nástupiště jsou včetně kolejí nad sebou. Ve veřejném pražském metru je takto řešena stanice na lince B, která se jmenuje Rajská zahrada.
Protože mimo naší organizaci a celou komunitu město Ostrava nikdy v životě žádné metro nemělo, bude možné použít klasický přístup ke stanicím a na nástupiště jednotlivých linek, protože nebude potřeba ukládat vedení tratě do statečně velké hloubky pod zem abychom se vyhli například veřejnému metru, inženýrským sítím, nebo rozvodů elektřiny, vody a plynu. Díky tomu bude možné stejně jako u veřejného pražského metra použít pro přístup k nástupišti běžných eskalátorů místo velkých nákladních výtahů. Jediný problémem bude, že aby nás eskalátory nic nestály, budeme si je muset vyrábět, nebo dovézt z našeho domovského světa.
Pokud to vezmeme od začátku, začneme linkou A, kdy ve směru z vítkovických železáren do sadu Boženy Němcové a Hlučína bude akorát nejhlubší stanice Hlavní nádraží, protože bychom rádi umožnili přímý přestup na vysokorychlostní železnici, kterou společnost RHE také buduje, je již ztrati je uložena velmi hluboko. V Ostravě je to zhruba 60 m pod zemí. V Praze je to rozmezí 90 až 100 m pod zemí. Tím pádem to bude v Ostravě jediná stanice, která místo eskalátoru použije velký nákladní výtah, který by měl spojovat nástupiště jak metra, tak vysokorychlostní železnice s nádražní halou, což umožní přestup na veřejnou vlakovou dopravu včetně linek S. Pokud se to nepodaří, povede krátký eskalátor včetně pevného schodiště z jakési lávky, která by sloužila jako přestupní můstek mezi metrem a vysokrychlostní železnicí, avšak původní nápad a základní myšlenka je taková, že by se z metra přešlo po ostrovním nástupišti mezi tratí metra a tratí vysokorychlostní železnice. Pro vstup na opačný směr by posloužil podchod. Zároveň se zde uvažuje o tom že by z druhé strany byl podobně řešen přestup na linku B z linky A. Přestupní podchod pod kolej škem jak obou tras metra tak vysokorychlostní železnice by všechno spodem propojil.
Když ovšem začneme v těch Vítkovicích, tak stanice, která byla vybudována ještě předtím, než se objevila společnost Robin Hronek enterprices, jedná se o stanici, která je hloubená a má Ostrovní nástupiště. Vestibul je částečně tvořen části haly bývalých vítkovických železáren a částečně je přistaven. Nástupiště a trať se zde nachází v hloubce asi 9 m pod zemí. Z vestibulu na něj vede pevné schodiště, které má po stranách dostat krátké eskalátory, kdy praví ve směru z nástupiště pojede nahoru, a ten druhý pojede dolů. V tunelu mezi stanicemi trať bude postupně klesat, jen stanice budou rovné.
Stanice Elektra Karolína již bude mít postranní nástupiště a kuličky uprostřed, a nacházet by se měla v hloubce asi 12 m pod zemí. Podobně jako stanice Smíchovské nádraží na lince B veřejného pražského metra by eskalátory a schodiště z vestibulu k nástupišti měly vést velkým průhledem od podlahy nástupiště až ke stropu vestibulu, který by měl být tvořen zakulacenou vidutou prosklenou konstrukcí. Aby se ve vestibulu mohlo chodit kam je potřeba, budou různé přechody tvořeny mosty přes nástupiště.
Úsek mezi stanicemi Elektra, Náměstí Republiky a Hlavní nádraží bude vzhledem k tomu, jak chceme vyřešit přestup na vysokorychlostní železnici a zelenou trasu ostravského metra, označenou jako trasa B, velmi sklonově náročná. Proto se budou hodit vlakové soupravy které používáme v našem rozšíření pražského metra kvůli tomu, že kromě pohonných jednotek na začátku a konci soupravy je vložena ještě jedna pomocná pohonná jednotka. Jmenované stanice jsou již uných stěny podzemí v rozmezí 20 až 60 m takže již do architektury stanic není zakomponováno použití denního světla z povrchu. To také platí o stanici, kterou jsme v tomto úseku vynechali, která se nazývá Stodolní, protože se nachází ve Stodolní ulici a umožňuje přístup k zábavním centrum, Barum a nejrůznějším podobným podnikům.
Od Hlavního nádraží do Hlučína bude druhý sklonově náročný úsek, který by měl být pozvolnější A ten dále povede na Přívoz – sady Boženy Němcové a následně pak Hlučín a Depo Hlučín.
Počínaje stanicí Přívoz, přestávají být jo stanice ražené, ale začínají být částečně hloubené. Stanice Hlučín je koncipována tak že půjde sice o uzavřenou stanici, avšak se jedná o stanici která je částečně zahloubená do zařezu v zemi a bude mít průhledný strop tvořený zasklenou ocelovou konstrukcí.
Úsek mezi stanicí Hlučín a depem Hlučín je veden zcela po povrchu v otevřené krajině. Podobně jako u stanice Depo Hostivař na lince A veřejného pražského metra bude stanice v hale depa avšak v tomto případě se nebude jednat o zrušenou mycí linku, ale jen za Staniční halu, za kterou teprve bude prostor pro otočení vlaku spojením obou kolejí do jedné a zarážedlem. Mezitím před dechem budou další koleje pro výjezdy parkujících souprav.