úterý 26. listopadu 2024

BATRADIS TechMuzeum - Naše první podniková telefonní a datová síť

V rámci cyklu s názvem BATRADIS TechMuzeum vás seznamujeme ze za zajímavostmi ohledně rozvoje naší pracovní sítě se zaměřením zejména Na Hlavní pobočku v Praze v dobách našich začátku, kde bychom vás pomocí tohoto článku rádi seznámili s tím, jak vznikla naše první vnitro korporátní telefonní a počítačová síť v době kdy ještě nebyl internet v podobě, v jakého známe ze začátku 20 století pokud jde o Českou republiku a v dobách, kdy v České republice začínali mobilní telefonní sítě. Co se týká propojení počítačů do sítě i na dálku, zmínili jsme se o některých našich prvních počítačích, které měly již v 80 letech 20 století položit základ pro naší pracovní síť a vycházely stehnejších technických možností kvůli tomu, aby lidé, jakými je třeba Robin hrnek mohli spolupracovat i zvenku. Dálkové spojení byl zajišťováno pomocí tehdejší telefonní telefony s tou novou volbou pomocí tlačítkové klávesnice se objevovaly i v České republice asi tak v polovině 80 let 20 století, ale my se teď podíváme, jak to fungovalo, aby naše hovory uvnitř naší sítě nebylo možné odposlouchávat, nebo aby nenarušovaly provoz běžné veřejné telefonní sítě. 

Stejně jako částečně dnes se používaly tehdejší běžná telefonní čísla i pro naše pracovníky, avšak rozdíl byl v tom že pro širokou veřejnost tato čísla nefungovala, nebo je používal někdo jiný mimo naší organizaci, takže se mohlo jednat i o omyl, pokud jste neměli speciální vybavení. Kým speciální vybavením, které používali naši pracovníci v tehdejší době, byl takzvaný telefonní konvertor. Fungovalo to tak, že jakýkoliv běžný telefonní přístroj se připojil do konvertoru pomocí moderní telefonní zástrčky rj14, jaká se používá u telefonu pro pevnou telefonní metalickou síť dodnes. Conversor se dále připojil k telefonní zásuvce A později bylo možné používat i moderní digitální telefonní přístroje, které jsou vybaveny displejem pro zobrazení čísla volajícího či jména volajícího v případě, že byl telefonní kontakt uložen do telefonního seznamu v přístroji. 

Converter vyhledával nepoužívaná telefonní čísla, nebo používal existující telefonní čísla kohokoli, avšak pokud byl konvertor na obou stranách, což znamená jak na straně volajícího, tak na straně volaného, probíhal normálně tečka pokud jedna ze stran konvertor neměla, dovolili jste se komukoli, kdo měl ve veřejné telefonní síti volané číslo, což byl někdo jiný než člověk, kterému jste chtěli volat. Konvertor sloužil k zašifrování hovorů a přenosu hlasu na frekvencích, které se pohybují mimo slyšitelný rozsah zvuku pro člověka. V rámci vytvoření výstavy technických vynálezů, které mapují vývoj naší sítě hodláme dva typy tohoto konvertoru zrestaurovat, aby je bylo možné vystavit, které si během toho pro vaší zajímavost popíšeme: 

Prvním takovýmto konvertorem je zařízení, které navíc fungovalo jako modem k počítači a to jak v počítači BATRADIS Qarc Q64, což byl osmibitový domácí mikropočítač, který používal k ukládání a načítání programů magnetofon s obyčejnou magnetofonovou kazetou a jako monitor se používal běžný televizor. Mimo naší organizaci takhle fungovali počítače v 80 letech 20 století jako byl například Sinclair zx81, Sinclair ZX spectrum, komodor 64, didaktik Gama a podobně. Po připojení cartridge s naším pracovním softwarem do rozšiřujícího Portu se tento modem připojil ke konektoru pro kazetový magnetofon, který se následně zapojil do modemu, aby se o to nepřišlo. Digitální audio signál, který byl v té době Za normálních okolností nahráván na magnetofonový pásek se přenášel po telefonní lince mezi dvěma počítači. Kromě kancelářské práce, jako bylo posílání faktu nebo určité formy emailu se tak daly po telefonu posílat i programy, které se většinou psaly viazice Basic. To ale příliš nefungovalo Díky špatné kvalitě tehdejší telefonní sítě. 

Druhým typem konvertorů bylo zařízení které buďto obsahovalo modem nebo telefonní záznamník, který s většinou používal v kancelářích a v pracovních bytech jen ojediněle, protože místo klasické mikrokazety používal speciální cartridge, obsahující smyčku pásku, jak tomu bývalo například ve světě hudebních nosičů zejména ve Spojených státech u takzvaných osmistopých kazet. Jednalo se o malou kazetu o velikosti asi jedné poloviny klasické magnetofonové kazety a umožňovalo to udržet až dvě hodiny záznamu vzkazů v nepřítomnosti volaného. Provedení se záznamníkem si popíšeme detailněji, protože jej budeme restaurovat, kdy obě verze budeme čistit, ale detailní popis bude stačit jenom u jednoho, protože elektronika která zajišťuje šifrování hovorů je v obou případech stejná. 

Jak je zvykem i dnes, tak možnosti opravy námi vyráběné elektroniky pro naše potřeby je jednoduchá v tom smyslu že kryt zařízení je sešroubován klasickými šroubky s velkou hlavičkou na klasický běžný plochý šroubovák. Vnitřní šaty je smontováno běžnými šroubky na křížový šroubovák. Jednotlivé součástky jsou přišroubovány křasy malými šroubky na malý křížový šroubovák 

V případě zařízení se záznamníkem máme mechaniku záznamníku ukrytou pod deskou plošného spoje, která obsahuje řízení mechaniky, pod kterou se nachází stínící plech, pod kterým je základní deska celého zařízení která obsahuje součástky, zajišťující telefonní komunikaci AD a da převodník, šifrovací čip a řídící mikrocentroller. Úpravu a distribuci elektrického proudu a elektrických signálů zajišťuje sada kondenzátorů a diod. Obě desky jsou mezi sebou propojeny páskovým kabelem a pomocí dalších drátků jsou připojeny konektory pro telefonní linku a telefonní přístroj ctím, že provedení s modemem místo záznamníku obsahuje ještě desku modemu z konektory pro kazetový magnetofon. 

Vzhledem ke stáří zařízení je vše potřeba rozebrat, vyčistit a dát dohromady a u záznamníku je třeba vyměnit řemínky a mechaniku vyčistit a namazat. Použitelné, protože dneska je všechno řešeno úplně jinak, ale pro představu jak to tenkrát bylo to stačí.