Vývoj osobní automobilové dopravy našich přátel

Po delší době tady máme takovou zajímavost ohledně života našich učitelů a kolegů z našeho domovského světa, případně domovských světů, kdybychom se podívali na vývoj osobní automobilové dopravy od začátku působení naší organizaci v České republice zejména pokud jde o prahu a o skupinu těch s uvedených lidí, které osobně zná Robin Hronek a jsou jeho přáteli. Zajímavost je to proto že se nejedná o naší aktuální činnost, ale o ohlédnutí se do minulosti za kterými věcmi, které by mohly být zajímavé. 

U většiny těchto lidí se počítá s dlouhodobým pobytem u nás, takže je potřeba, aby ti to lidé měli k dispozici například osobní auto, kterým se mohou individuálně dopravovat kam potřebují, protože používání veřejné hromadné dopravy nebylo vždy úplně efektivní. V současné době je situace vyřešená naprosto dokonale včetně výroby vlastních automobilů s elektrickým pohonem, takže mají zcela ekologický provoz vždycky tomu tak ale nebylo, a to i v případě že si ze začátku tito lidé vozili vlastní auta z domova. 

Pro případ pro vozu dovezeného automobilu například z planety Albedor se musel vyřešit problém s pohonnými hmotami, protože stejně jako v rámci běžně dostupných automobilů pozemské výroby je otázka toho, jaké palivo dané vozidlo potřebuje díky tomu, jaký používá motor. 

Na rozdíl od dovezených automobilů z našeho světa, nebo našich světů se na planetě Zemi používání spalovacího motoru pro pohon auta používaly dvě technologie, na kterých daný spalovací motor pracoval, nebo pracuje. Jednou z nich je klasický spalovací motor který jako palivo používá benzín a obvykle se jedná o čtyřdobý motor používal ve většině automobilů. Za dob socialistického Československa tomu tak úplně nebylo protože kromě automobilů s benzínovým čtyřdobým motorem existovaly i u nás automobily, dovezené z tehdejšího NDR, které používaly dvoutaktní motor podobně jako motocykly s jakým rozdílem, že se do benzínu, který se jmenoval Speciál, přidávala trocha motorového oleje. Jednalo se o vozidla značky Trabant a Wartburg. Automobily ostatních značek, jako například Škoda, používali čtyřdobý motor a jako benzín se obvykle používal benzín, který se jmenoval Super. 

Dalším typem spalovacího motoru je na planetě Zemi motor vznětový, kdy se jedná o čtyřdobý motor, který jako palivo používá naftu. Říká se tomu Dieselový motor. Obvykle se používal u nákladních automobilů, ale po roce 1989 se osvědčil i u automobilů osobních.

U automobilů, dovezených z našeho domova nastává tímto podobný problém díky tomu, že v tehdejší době u nás postupně končily automobily s klasickým spalovacím motorem, kde byl z důvodu ochrany životního prostředí také používám jiný typ paliva, než jaký se v tehdejší době dal u nás sehnat. Benzín například z planety Albedor připomíná spíše náš letecký benzín kerosen, avšak mazání motoru je vyřešeno olejem jako u klasického auta, nicméně šlo o benzín, který dává díky vyššímu oktanovému číslu vyšší teplotu při zážehu na třetí době motoru a spálí se ho daleko více, než klasického pozemského benzínu v tom smyslu, že nezbývají téměř žádné výfukové emisní plyny kromě oxidu uhličitého, trochu oxidu uhelnatého a pouze nepatrného množství oxidu siřičitého, což sice není pro životní prostředí úplně nejlepší, ale je toho daleko méně, než u klasického tuzemského benzínového motoru to ovšem způsobovalo dost problém s tím, jak zde v tehdejším Československu opatřit pro tato vozidla vhodnou pohonnou hmotu ve smyslu správné benzínové směsi. 

Problém byl tehdy vyřešen tak že naši přátelé nemohli tankovat kdekoli je napadlo, nebo kdykoliv zjistili, že je to potřeba, pokud si nepořídili auto pozemského výrobce bylo totiž nutné vytvořit speciální směs, která byla právě tvořena kerosenem, což je letecký benzín s příměsí bezolovnatého benzínu. Fungovalo to dobře avšak nevýhodou bylo, že se motor časem zanášel a bylo nutné je nechat vyčistit, což nebylo nic jednoduchého. 

Směs leteckého benzínu a bezolovnatého benzínu odváděla dobrou práci avšak jakmile motor ztrácel správný výkon bylo třeba její vyčistit. Nejvíce se zanášeli svíčky a ventily, což znamená že bylo třeba kompletně vyčistit, případně vyměnit hlavy válců, ale i s keviváců, nebo povrchy pístů zejména a hlavně z té strany, kde probíhá při třetí době zážeh, také bylo občas potřeba očistit, nebo dokonce i vyměnit. Také karburátor se občas zanášel, pokud se jednalo o výrobce, který ještě nepoužíval systém přímého vstřikování paliva, ale i to se někdy vznášelo, ale ne tak často. Oprava trvala velice dlouho protože se pracovalo na více motorek současně, ale nějakým způsobem to fungovalo. 

Proto se později přešlo na automobily pozemské výroby, kde již tyto problémy s palivem nebyly, protože bylo možné používat běžně dostupná paliva. Problém ale byl, že to časem bylo pro naši organizaci drahé. Zejména velké problémy dělala stále se zrychlující inflace, která způsobila, že bylo nutné vymyslet způsob, jak se potřebná auta vyrábět sami. 

Pomáhali nám s kým kolegové z poboček naší organizaci zejména v Německu, kdy se jednalo zejména o pobočky v Mnichově, což je město v Bavorsku, které je známé tím že se tam vyrábí automobily BMW ono je toho více protože pokud jde o Německa auta tak se přesčasově pracovalo i v dalších automobilkách v Německu jako je třeba Audi, Mercedes, případně Volkswagen. 

Ochrana životního prostředí a ukázka technické úrovně navíc vyžadovala přejít na výrobu elektromobilů, které se tam pro naše účely také vyráběly. Aby se ještě více ušetřilo, přesunula se výroba do České republiky a probíhá formou přesčasové výroby automobilů v továrnách značky ŠKODA Mladá Boleslav a okolí. Možná pokud budeme mít možnost spolupráce nebo otevřít další pobočku naší organizaci například v Kopřivnici, mohla by být obnovena automobilová výroba v bývalých továrnách společnosti Tatra Kopřivnice, která je známá tím že za minulého režimu vyráběla hlavně nákladní automobily a osobní automobily se vyráběly pouze pro potřeby vládnoucí politické garnitury jako limuzíny Tatra 603 Tatra 6013 a podobně.