Přestože nevíme, jaký ohlas měl první díl našeho TechMuzea, který byl o vzniku naší organizace a možnosti kontaktu s Vámi, mohlo by některé z Vás zajímat, jak se na naší straně vyvíjelo nějaké konkrétní uplatnění kontaktu s Vámi ve smyslu použití techniky na Vaší úrovni v naší organizaci. Řeč bude o předvoji vzniku první české pobočky společnosti Allied Social Servicrs, která je dnes známá jako +PCA Praha .
Okolo roku 1992 se naše pobočka zajímala o to, do jaké míry by na příklad české ženy chtěly pomáhat zdravotně postiženým lidem. Jelikož víme, že se +Robin Hronek nechává rád od žen nosit na zádech, pověřili jsme ho úkolem různé ženy kontaktovat a nechat se od nich nosit, i když v té době jej nenosily ve škole jen spolužačky, ale spíše spolužáci, což byla jen taková legrace o přestávkách. Protože se mu to dařilo, byl shledán způsobilým a my jsme ve výpočetním středisku Praha Holyně otevřeli k tomuto účelu výpočetní středisko, a protože to nemůžete vidět, popíšeme Vám tehdejší vybavení, které je dnes již vyřazené a vystavené v našem muzeu technického vybavení.
Protože jsme si chtěli ušetřit práci a už tehdy i peníze, což ještě nebylo nutné, jediný sofzwarem, který uměl načítat a zpracovávat osobní evidenci z holých textových souborů, byl program Werb od GAMMASoftu, běžící na unixovém serveru, který byl vybaven vedle hlavní základní desky se dvšěma procesory INTEL 80-486 SDX-66 také sekundární deskou se stejným peocesorem, která počítala chod Windows NT server, což slouřilo jako obslužný systém pro místní obsluhu. Kromě DOSových textových souboů již šlo na příklad zmíněný Branný nábor dělat v Excellu, Open OFFICE Calcu, kartotéce K602 pro MS-DOS a LOTUS Amipro. Pro čtení databází FOXbase byl k tomu napsán program .
Server obsahoval 2 věžové skříně, kde jedna obsahovala elektroniku serveru včetně datových pevných disdků. Vedlejší operační systémy měly disky ve druhé skříni. Hlavní skříň dále obsahovala optickou mechaniku, ZIP mechaniku, 2 páskové zálohovací mechaniky Streameru a žadič velkokapacitní zálohy formou řízení páskových zálohovacích zařízení. Kompletní sestava pro tento projekt zabrala celý sál a vyžadovala tým techniků, který se o to staral. Fungovalo to tak, že uprostřed seděli operátoči u terminálů, což byly normální počítače. Ti inportovali dodaná data. Pokud byly potíže našíst data, přepisovalo se to ručně. Na to stačili 2 lidé. Další 2, nebo 3 lidé se starali o server a kontrolovali, jestli se vše správně uložilo a jestli se dá jednoduše s evidencí pracovat. Pokud něco nebylo v pořádsku, zadali opravnou práci programátorům, kteří opravobvali chyby v softwaru. Potom se to zálohovalo na Streamery. Programátor byl minimálně jeden, ale čím víc jich bylo, tí,m rychleji byly problémy řešeny. Údržba také opravovala server a počítače. Dlouhodobou zálohu měli na starosti minimálně 3 lidi, kde nejvíce práce dala obsluha páaskových mechanik. To byly skříně, kam se nasazovaly pásky. Pásky byly navinuté ve hliníkových kotoučích o průměru 15 cm až 500 cm a pásek byl široký jako v kazetách VHS. Aby i moderní počítače z tohoto způsobu zálohy načítaly data rychle, pásky se pohybovaly vysokými rychlostmi.
Bylo tedy nutno i několik kilogramů vážící cívku s páskem do mechaniky nasadit, ale hlavně ji uprostřed zajistit a teprve poté zavést pásek.
Páskové mechaniky, doplňující sestavu tehdekšího výppočetního střediska již bohužel nejsou originální, neboť byly poškozeny při pražské povodni v roce 20021. Pásek s Branným náborem se dochoval a chcdeme touto cestou poděkovat svým kolegům z poboščky ve Velké Británii, že nám věšnovali toto zařízení, abychom měli sestavu kompletní. I tak bylo nutné provést nějaké opravy mechanismu a vyměnit vyschlé kondenzátory za dobré.
Operátoři mohli pracovat i z pohodlí svého pracovního domova zde v Praze, ale nebylo to moc spolehlivé zejména na jejich straně, protože Windows ´98 byl křehký a nestabilní operační systém, který i malá chyba v nějaké aplikaci trvale poškodila tak, že bylo nejjednodušší celý systém přeinstalovat.
Během toho se přešlo na Pentium a když se objevil tým, zakláídající v Praze pobočku Allied Social Services, objevil se už první domácí NAS, který odstartoval v naší organizaci éru projektových serverů, ke kterým se vzdáleně připojovaly týmové servery.
Na rozdíl od toho, co používá doma +Robin Hronek jako tzv. Cloud, neplatí u nás žádná pravidla, týkající se obsahu. Sfdílet se u nás může úplně cokoli včetně nahoty a jakkoli závadných materiálů, pokud to neonbsahuje viry.
Než jyme začali šetřit, má doma několik týmů jako pracovní server NAS od Synology, nebo WD MyCloud, ale převládají NASy vlastní konstrukced se systémem FreeNAS, nebo upravenou linuxovou distribucí tak, aby sloužila jako správce diskové stanice, případně je použita serverová instalace Ubuntu, nebo Fedory, či jiného Linuxu. dá to ale víc práce zprovoznit.
středa 26. října 2016
pondělí 24. října 2016
BATRADIS TechMuzeum - Možnosti kontaktu
Rozhodli jsme se během naší mezinárodní konference ve Frankfurtu nad Mohanem, že Vás seznámíme s tím, jak je někdy těžké budovat naše pobočky v méně vyspělých zemích v případě, že tam chceme oslovit veřejnost pomocí nějakého našeho mluvčího. K tomu je potřeba překonat rozdíly v technické úrovni, což na straně našeho mluvšího v dané zemi a veřejnoisti znamená vyhlkedat možnosti a vyvinout některá zařízení za použití daných technických možností dané země.
V našem případě se podíváme na Robina Hronka, co by našeho mluvčího a snahu vytvořit v Praze roku 1983 možnost elektronické komunikace s technickými možnostmi Československé Socialistické Republiky. Již tehdy jsme položili reálný základ naší pracovní síti, ale i počátkům internetu, s čímž na západě experimentovaly některé americké univerzity. Setkáte se tak s kuriózními technickými řešeními, která jsou již dnes trochu i komická. Přejeme pžíkemnou zábavu.
Tzv. Domácí počítače se v té době i mimo naší organizaci objevily i v tehdejším Československu pořádně až kolem roku 1985, kdy se i tam začalki vyrábět. V době vzniku naší pobočky v Praze se v Tuzexu dal velmi draho a velmi špatně sehnat Sinclair ZX Spectrum, nebo Sinclair ZX 80, později pak Commodorre C-64 a možná nějaké počítače Atari, nebo ještě o něco později počítače Amiga. V té době tvořila většina zaměstnanců první pražské pobočky několik elektrotechnických inženýrů a programátrorů. Zbytek tvořily asi 4 sekretářky a 2 uklízečky. To bylo vše.
Protože se přibližně v té době setkal +Robin Hronek u příbuzných v Liberci s počítačem, kterým byl právě Sinclair, zjistili jsme, že ho to zajímá, a tak vznikl náš vlastní domácí počítač z dobových součástek poro práci v naší organizaci - BATRADIS QARC Q-32. Na první pohled se jednalo o běžně vypadající a běžně fungující domácí počítač s 8bitovým procesorem INTEL 8080, 32 KB RAM a intehrovaným porogramovacím jazykem Basic, který byl tehdy naší organizací nepatrně upraven pro tento počítač, který měl dále zvukový čtyřhlassý SID čip, který známe později z Commodoru. Jako úložiště sloužil kazetový magnetofon a jako monitor sloužil běžný televizor.
Místo magnetofonu potom hlavně u typu Q-64 (64 KB RAM) a Q-72 bylo možné místo magnetofonu použít diskletovou mechaniku na diskety 2 DD 5,25 palce s kapacitou 320 KB. Typ Q-72 měl již zabudovanou disketovou mechaniku na diskety 2 DD 3,5 palce o kapacitě 640 KB. Po technické stránce to bylo stejně neohrabané jako tehdejšěí disketová mechanika pro Commodorre, což i zde, ale o nějaký ten rok dříve, byla stejně velká krabice, akorát nebyla dražší než samotný počítač, protože see to nevyrábělo s cílem vyrábět a prodávat počítače, ale vytvořit organizovanou skupinu lidí, kteří by mohli pracovat doma.
K účelu práce doma, bylo možné místo magnetofonu, připojit k tomuto domácímu počítači něco, co bychom mohli označit za modem. Aby se o magnetofon, nebo disketovou jednotku nepřišlo, šlo to zapojit zřeřězeně za sebe. Do modemu se zapojila disketová mechanika a za ní dále magnetofon. Pro práci v naší organizaci se pak zasunul do slotu pro rozšíření modul se softwarem, porotože natáhnout to z kazety by trvalo strašně dlouho a i disketová jednotka moc rychlá nebyla.
Software na kártridži obsahoval cosi, co by se dalo nazvat e-mailovým klientem, ale to se tehdydalo používat až v roce 1985. Do té doby se dal mnohem lépe i ke komunikaci formou delších textů použít jakýsi textový editror, kde se dalo něco napsat, text šlo uložit nahráním na kazetu, nebo uložením na disketu, le hlavně poslat po telefonu na další takovýto počítač. E-Mail, nebo Internet to nebyl. Spíše to bylo něco jako fax, akorát že se text, nebo i obrázek netiskl na papír, ale šel z obrazovky na obrazovku. Tiskárna k tomu existovala také, ale šlo o zařízení dvakrát větší než celý počítač se vším, co k tomu patří, bylo to pomalé a velmi hlučné.
Proč se modem zapojoval do konektoru pro magnetofon? Všichni víme, že se u tehdejšěích počítačů nahrávala data na pásek v podobě zvukového signálu. Pokud jste si pustili kazetu s programem pro jakýkoli tehdejěí počítač, slyšeli jste všelijaké pištění, skřehotání a šumění, případně bzučení. Hlasový hovor (mluvení po telefonu) je zvuk,m stejně jako tyto signály, takže proč by nešlo přenést tyto zvukové signály nejen mezi magmnetofonem a počítačem, ale mezi dvěma počítači jako hovor? Pokud se to tehdy obecně (mimo Batrads) zkoušelo, bylo to tak pomalé, že se od toho upustilo. Kvalita analogové telefonní sítě byla i na západě dost nekvalitní, takže bylo v přenosu signálu spousz chyb, díky čemuž to nefungovalo.
Počítače BATRADIS QARC se neujalya rozšíření tzv PC (Personal Computer - osobního počítače), který vinalezla společnost IBM, jsme i u nás měli trochu volnější ruce, i když nám naše ústřední pobočka v USA zprostředkovala získat tento druh počítačů jen na některá pracoviště. Chvilku to trvalo, protože tak, jak vznikl pro osmibitové domácí pracovní stanice BATRADIS BASIC, byla zde již upravená verze sistému od Microsoftu s názvem MS-DOS, vydaná naší prganizací jako BATRADIS DOS. BATRADIS DOS 1.0 vycházel ze systému MS-DOS 3.30 na pošítači s procesorem INTEL 8086, nebo INTEL 80186 DX 4, nebo DX 8, 720 KB RAM a i my na jednom pracovišti k tomu měli první pevný disk o kapacitě 10 MB, který vypadal jako pračka a dělal velký hluk, což mělo na svědomí jeho chlazení motorem z vysavače. Původně se totiž přehříval. Takže se používaly větší a výkonější verze domácích osmibitů, ale místo kazetového magnetofonu se používaly páskové mechaniky, kde se používal pásek, jaký je v kazetách VHS, který byl ve velkých cívkách, které byly velké jako gramodfonová LP deska a vážil takový kotouř i 500 g. Byly i větší.
Přčíchod Linuxu a Unixu vůbec setřel většinu rozdílů mnezi operačním systémem a jeho schopnostmi u nás a u Vás. Platforma procesoru INTEL 386 umožnila lepší spolupráci s https://www.youtube.com/playlist?list=PLl05V9ltQmn4ohf8y24S1g9ogjFVfaULDámi i Robinu Hronkovi, i když ještě bez internetu. Microsoft v otázce kednoduchého GUI nez§stal pozadu a i do naší organizace se kvůli maximální kompatibilitě ss Vašimi počítači dostaly Windows 3.1 a 3.11. Spoliu s nimi i celá řada obecně známých programů, takže již nic nestálo v cestě pokoušet se o veřejné projekty včetně základů budoucího +PCA Praha .Také budoucí +Robinhelp tu měl základ v podobš Manželksých náhrad, což je předloha pro Harem 2016. I když bez internetu, ale po disketách, nebo i po CD-ROMech s Vámi šlo navázat sppolupráci, pokud jste měli tehdejší MS-Word 6.0, MS-Excell 5.0a, nebo LOTUS Amipro. i v éře DOSu to u nás šlo, pokud jste měli textový editor T602, kartotéku K602 a možná také tabulkový kalkulátor C602. Bylo však také možné tvořit databázové aplikace v programu FOXbase - mFOXplus, nebo mFOXpro.
Revolucí a konec domácího bastlení přinesl rok 1995 ba Windows´95. Tady jsme už měli svůj intranet, ale v našem pčípadě +Robin Hronek ještě ne. Počítače s páskovými mechanikami byly nahrazeny moderními servery a plnily nějaký čas roli velkokapacitních zálohhovacích zařízení. Tehdy byl užn pocesor INTEL 486 a začala se objevovat prvníí Pentia.
Následovaly i v naší organizaci Windows´98, což nebylo vždy úplně šťastné řešení. Tato verze Windows na některých pracovištích zlobila. I když se nehrály ilegálně pořízené kopie her, nebo se nepoužívaly nelegálně odblokované programy, což bývalo důvodem k pádu celého systému, systém padal a musel se přeinstalovat. Neplechu občas děll námi vytvářený software, pokud v něm byla nějaká chyba.
Problémy vyčešily Windows XP, nebo Windows NT na pracovištích, kde bylo potřeba pracovat v něčem, co je běžné i u Vás. Neúspěchy v projektu +Robinhelp vedou k návratu k domácímu elektrotechnickému bastlená, avšak ve velkém a za použití továrních výrobních postupů, díky našim zahraničním kolegům z Austrálie a Číny.
Windows Vista se i obecně moc neujala, zato Windows 7 ano. Inaše česká pobočka má korporační licenci a instalaci Windows 7 Enterprise Premium, a to jak 32, tak 64bitóvou. Windows 8 nedává moc smysl, pokud nemáte počítač s dotykovou obrazovkou, i když instalaci s korporační licencí na Windows 8 Proffessional máme. Moc se bohužel neujímá Windows 10, a to i přes bezplatný update z Windows 7 a Windows 8, končící 29.7.2016. Prý byl ale prodloužen. Někteří naši technici, kteří i doma mají možnost používat internet, vstoupili při vydání prvního ukázkového vydání Windows 10 Technical Preview do Insider programu, takže získali Windows 10 Pro s možností instalace na libovolné množství počítačů.
Nejsme si však ničím jistá, a tak naši vývojáři pro vnitropodnikové využití, využili otevřenosti Linuxu a vyvinuli BaTRaDIS Desktop. Proč Linux a ne dovezený ARAX? Protože některé věci musí stoproventně fungovat i Vám bez toho, aby Váš antivirový program něco označil za nebezpečné jen proto, že přčeváděwcí program není dokonalý a ve zdrojovém kódu nějakého souboru je něco, co může být pokládáno za virus, nebo za škodlivou instrukci.
Protože má +Robin Hronek internet prakticky od jeho použitelných začátků v ČR, máme díky němu na internetu weby o nás, o našem domově, blogy, fóra a stránky na sociálních sítích, kde si s ním můžete o nás povídat a spolupracovat na všem, co chceme aby prezentoval tak, jak se o tom dočtete.
Abychom pomohli Vám, pomozte Vy jemu, abychom věděli, že umíte být stejně dobří, jako my, čímž nám pomůžete, abychom Vám pomohli být jako my.
V našem případě se podíváme na Robina Hronka, co by našeho mluvčího a snahu vytvořit v Praze roku 1983 možnost elektronické komunikace s technickými možnostmi Československé Socialistické Republiky. Již tehdy jsme položili reálný základ naší pracovní síti, ale i počátkům internetu, s čímž na západě experimentovaly některé americké univerzity. Setkáte se tak s kuriózními technickými řešeními, která jsou již dnes trochu i komická. Přejeme pžíkemnou zábavu.
Tzv. Domácí počítače se v té době i mimo naší organizaci objevily i v tehdejším Československu pořádně až kolem roku 1985, kdy se i tam začalki vyrábět. V době vzniku naší pobočky v Praze se v Tuzexu dal velmi draho a velmi špatně sehnat Sinclair ZX Spectrum, nebo Sinclair ZX 80, později pak Commodorre C-64 a možná nějaké počítače Atari, nebo ještě o něco později počítače Amiga. V té době tvořila většina zaměstnanců první pražské pobočky několik elektrotechnických inženýrů a programátrorů. Zbytek tvořily asi 4 sekretářky a 2 uklízečky. To bylo vše.
Protože se přibližně v té době setkal +Robin Hronek u příbuzných v Liberci s počítačem, kterým byl právě Sinclair, zjistili jsme, že ho to zajímá, a tak vznikl náš vlastní domácí počítač z dobových součástek poro práci v naší organizaci - BATRADIS QARC Q-32. Na první pohled se jednalo o běžně vypadající a běžně fungující domácí počítač s 8bitovým procesorem INTEL 8080, 32 KB RAM a intehrovaným porogramovacím jazykem Basic, který byl tehdy naší organizací nepatrně upraven pro tento počítač, který měl dále zvukový čtyřhlassý SID čip, který známe později z Commodoru. Jako úložiště sloužil kazetový magnetofon a jako monitor sloužil běžný televizor.
Místo magnetofonu potom hlavně u typu Q-64 (64 KB RAM) a Q-72 bylo možné místo magnetofonu použít diskletovou mechaniku na diskety 2 DD 5,25 palce s kapacitou 320 KB. Typ Q-72 měl již zabudovanou disketovou mechaniku na diskety 2 DD 3,5 palce o kapacitě 640 KB. Po technické stránce to bylo stejně neohrabané jako tehdejšěí disketová mechanika pro Commodorre, což i zde, ale o nějaký ten rok dříve, byla stejně velká krabice, akorát nebyla dražší než samotný počítač, protože see to nevyrábělo s cílem vyrábět a prodávat počítače, ale vytvořit organizovanou skupinu lidí, kteří by mohli pracovat doma.
K účelu práce doma, bylo možné místo magnetofonu, připojit k tomuto domácímu počítači něco, co bychom mohli označit za modem. Aby se o magnetofon, nebo disketovou jednotku nepřišlo, šlo to zapojit zřeřězeně za sebe. Do modemu se zapojila disketová mechanika a za ní dále magnetofon. Pro práci v naší organizaci se pak zasunul do slotu pro rozšíření modul se softwarem, porotože natáhnout to z kazety by trvalo strašně dlouho a i disketová jednotka moc rychlá nebyla.
Software na kártridži obsahoval cosi, co by se dalo nazvat e-mailovým klientem, ale to se tehdydalo používat až v roce 1985. Do té doby se dal mnohem lépe i ke komunikaci formou delších textů použít jakýsi textový editror, kde se dalo něco napsat, text šlo uložit nahráním na kazetu, nebo uložením na disketu, le hlavně poslat po telefonu na další takovýto počítač. E-Mail, nebo Internet to nebyl. Spíše to bylo něco jako fax, akorát že se text, nebo i obrázek netiskl na papír, ale šel z obrazovky na obrazovku. Tiskárna k tomu existovala také, ale šlo o zařízení dvakrát větší než celý počítač se vším, co k tomu patří, bylo to pomalé a velmi hlučné.
Proč se modem zapojoval do konektoru pro magnetofon? Všichni víme, že se u tehdejšěích počítačů nahrávala data na pásek v podobě zvukového signálu. Pokud jste si pustili kazetu s programem pro jakýkoli tehdejěí počítač, slyšeli jste všelijaké pištění, skřehotání a šumění, případně bzučení. Hlasový hovor (mluvení po telefonu) je zvuk,m stejně jako tyto signály, takže proč by nešlo přenést tyto zvukové signály nejen mezi magmnetofonem a počítačem, ale mezi dvěma počítači jako hovor? Pokud se to tehdy obecně (mimo Batrads) zkoušelo, bylo to tak pomalé, že se od toho upustilo. Kvalita analogové telefonní sítě byla i na západě dost nekvalitní, takže bylo v přenosu signálu spousz chyb, díky čemuž to nefungovalo.
Počítače BATRADIS QARC se neujalya rozšíření tzv PC (Personal Computer - osobního počítače), který vinalezla společnost IBM, jsme i u nás měli trochu volnější ruce, i když nám naše ústřední pobočka v USA zprostředkovala získat tento druh počítačů jen na některá pracoviště. Chvilku to trvalo, protože tak, jak vznikl pro osmibitové domácí pracovní stanice BATRADIS BASIC, byla zde již upravená verze sistému od Microsoftu s názvem MS-DOS, vydaná naší prganizací jako BATRADIS DOS. BATRADIS DOS 1.0 vycházel ze systému MS-DOS 3.30 na pošítači s procesorem INTEL 8086, nebo INTEL 80186 DX 4, nebo DX 8, 720 KB RAM a i my na jednom pracovišti k tomu měli první pevný disk o kapacitě 10 MB, který vypadal jako pračka a dělal velký hluk, což mělo na svědomí jeho chlazení motorem z vysavače. Původně se totiž přehříval. Takže se používaly větší a výkonější verze domácích osmibitů, ale místo kazetového magnetofonu se používaly páskové mechaniky, kde se používal pásek, jaký je v kazetách VHS, který byl ve velkých cívkách, které byly velké jako gramodfonová LP deska a vážil takový kotouř i 500 g. Byly i větší.
Přčíchod Linuxu a Unixu vůbec setřel většinu rozdílů mnezi operačním systémem a jeho schopnostmi u nás a u Vás. Platforma procesoru INTEL 386 umožnila lepší spolupráci s https://www.youtube.com/playlist?list=PLl05V9ltQmn4ohf8y24S1g9ogjFVfaULDámi i Robinu Hronkovi, i když ještě bez internetu. Microsoft v otázce kednoduchého GUI nez§stal pozadu a i do naší organizace se kvůli maximální kompatibilitě ss Vašimi počítači dostaly Windows 3.1 a 3.11. Spoliu s nimi i celá řada obecně známých programů, takže již nic nestálo v cestě pokoušet se o veřejné projekty včetně základů budoucího +PCA Praha .Také budoucí +Robinhelp tu měl základ v podobš Manželksých náhrad, což je předloha pro Harem 2016. I když bez internetu, ale po disketách, nebo i po CD-ROMech s Vámi šlo navázat sppolupráci, pokud jste měli tehdejší MS-Word 6.0, MS-Excell 5.0a, nebo LOTUS Amipro. i v éře DOSu to u nás šlo, pokud jste měli textový editor T602, kartotéku K602 a možná také tabulkový kalkulátor C602. Bylo však také možné tvořit databázové aplikace v programu FOXbase - mFOXplus, nebo mFOXpro.
Revolucí a konec domácího bastlení přinesl rok 1995 ba Windows´95. Tady jsme už měli svůj intranet, ale v našem pčípadě +Robin Hronek ještě ne. Počítače s páskovými mechanikami byly nahrazeny moderními servery a plnily nějaký čas roli velkokapacitních zálohhovacích zařízení. Tehdy byl užn pocesor INTEL 486 a začala se objevovat prvníí Pentia.
Následovaly i v naší organizaci Windows´98, což nebylo vždy úplně šťastné řešení. Tato verze Windows na některých pracovištích zlobila. I když se nehrály ilegálně pořízené kopie her, nebo se nepoužívaly nelegálně odblokované programy, což bývalo důvodem k pádu celého systému, systém padal a musel se přeinstalovat. Neplechu občas děll námi vytvářený software, pokud v něm byla nějaká chyba.
Problémy vyčešily Windows XP, nebo Windows NT na pracovištích, kde bylo potřeba pracovat v něčem, co je běžné i u Vás. Neúspěchy v projektu +Robinhelp vedou k návratu k domácímu elektrotechnickému bastlená, avšak ve velkém a za použití továrních výrobních postupů, díky našim zahraničním kolegům z Austrálie a Číny.
Windows Vista se i obecně moc neujala, zato Windows 7 ano. Inaše česká pobočka má korporační licenci a instalaci Windows 7 Enterprise Premium, a to jak 32, tak 64bitóvou. Windows 8 nedává moc smysl, pokud nemáte počítač s dotykovou obrazovkou, i když instalaci s korporační licencí na Windows 8 Proffessional máme. Moc se bohužel neujímá Windows 10, a to i přes bezplatný update z Windows 7 a Windows 8, končící 29.7.2016. Prý byl ale prodloužen. Někteří naši technici, kteří i doma mají možnost používat internet, vstoupili při vydání prvního ukázkového vydání Windows 10 Technical Preview do Insider programu, takže získali Windows 10 Pro s možností instalace na libovolné množství počítačů.
Nejsme si však ničím jistá, a tak naši vývojáři pro vnitropodnikové využití, využili otevřenosti Linuxu a vyvinuli BaTRaDIS Desktop. Proč Linux a ne dovezený ARAX? Protože některé věci musí stoproventně fungovat i Vám bez toho, aby Váš antivirový program něco označil za nebezpečné jen proto, že přčeváděwcí program není dokonalý a ve zdrojovém kódu nějakého souboru je něco, co může být pokládáno za virus, nebo za škodlivou instrukci.
Protože má +Robin Hronek internet prakticky od jeho použitelných začátků v ČR, máme díky němu na internetu weby o nás, o našem domově, blogy, fóra a stránky na sociálních sítích, kde si s ním můžete o nás povídat a spolupracovat na všem, co chceme aby prezentoval tak, jak se o tom dočtete.
Abychom pomohli Vám, pomozte Vy jemu, abychom věděli, že umíte být stejně dobří, jako my, čímž nám pomůžete, abychom Vám pomohli být jako my.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)