Využití 3D tisku pro řešení naší situace v Praze

Předchozí článek, který jsme vydali na základě žádosti kolegu ze společnosti PCA Praha by byl příliš dlouhý, kdyby obsahoval všechny informace o tom, jak naše Pražská pobočka musí řešit situaci, protože projekty našich kolegů z uvedené společnosti částka kterou provozujeme, se stále nedaří a i finanční krize, která je způsobená epidemii koronaviru na úspěšnosti některých věcí nepřidá. Kromě Nové technologie na výrobu energie zejména pro systém, díky kterému nejsme u vás nijak patrní, tak jsme dostali i další technologie, díky kterým si ledaccos budeme moci vyrobit sami.

Mezi tyto technologie patří i nové a vylepšené 3D tiskárny, které nám umožní si vyrábět i některé součástky Šárka které jsou potřeba při úpravách pracovních bytů, o čem je jsme vás informovali celkem podrobně v minulém článku. Již delší dobu tuto technologii používáme, ale jedná se o stejnou úroveň používání této technologie, jakou používáte i vy. Co znamená, že můžeme tisknout pouze nějaké podložky, držáky, háčky na pověšení ne příliš těžkých věcí a nějaké součástky, u kterých příliš nevadí, že jsou křehké. Pro potřebu tisknout některé věci s poněkud odolnějšího materiálu, používáme i pro vás známou metodu tisku, u kterého jsem místo tisku z plastové struny používá kapalný rezin, jehož vytvrdnutí je třeba sluneční nebo ultrafialové světlo. Konkrétně se jedná o ultrafialové záření, díky kterému rezine vytvrdne.

Používání filamentu na bázi kovového prášku sice používáte také, ale u vás je to zatím v experimentálním stádiu vývoje a příliš se to nepoužívá, protože je to finančně náročné na výrobu daného filamentu někteří naši kolegové z poboček v Asii sice pro naše potřeby dokážou vyrábět 3D tiskárny včetně tiskového materiálu, ale je to omezeno pouze na i pro vás známé metody tisku.

Vedle výsledky experimentů s temnou hmotou je jsme dostali několik 3D tiskáren, které používají filament obsahující různé kovové i minerální prášky včetně prášku z různých umělých hmot včetně vysoce komprimovaného grafitu, safírového prášku a podobných materiálů, ze kterých tak lze tisknout součástky, které mají být vyrobeny z velmi pevného a odolného materiálu. Princip tisku za použití kávového prášku je i vám známý, jak jsme uvedli výše, ale tady je to v pokročilejším stádiu vývoje a rozdíl je pouze v tom, že topné těleso v tiskové hlavě se dokáže zahřát na daleko vyšší teploty než u tiskáren, které tisknou z kovového prášku vaší výroby. 

Teplotu lze regulovat podle toho, z jakého práškového filamentu chceme tisknout. Některé tiskárny, na tisk filamentu obsahující prášek z komprimovaného grafitu, nebo s obsahem safírového prášku se tisková hlava zahřívá až na teplotu v řádu 10000 stupňů Celsia s možností dodatečného vakuového vstřikování roztavené tiskové hmoty, ze které se tiskne daný objekt. Jedna z těchto 3D tiskáren je větší než obvykle modely, protože je určena pro tisk větších objektu. Bylo by docela fajn zjistit, jestli by nebylo možné tisknout nábytek, ovšem problém je s tím, že by jsem musela vymyslet nějaká metoda studeného tisku za použití jemného dřevěného prášku, který by musel být v něčem obsažen. Pravděpodobně by to muselo být něco na bázi, nebo na způsob silikonového gelu, kterých by obsahoval dřevěný prášek. Tím pádem by se jednalo o něco na způsob dřevěné montážní pěny.

Již dříve i pro vás běžnými 3D tiskárnami bylo vybaveno Centrum technické údržby projektu Robinhelp, kde se dříve tiskly některé kryty menších zařízení, drobné náhradní díly, jako šroub tlačítka, nebo otočné knoflíky, případně nějaké plastové úchyty. Po zaškolení technického personálu v oblasti obsluhy nových 3D tiskáren toho bude možné tisknout více, což ušetří peníze na pořizování některých součástek a věcí. 

Jakou to bude mít výhodu? Některé věci a speciální technologie musely být dováženy z našeho domovského světa, nebo světu naší federace, pokud bylo potřeba něco, co si sami nedokážeme vyrobit. Odpadne tak nutnost tyto věci dovážet, protože nám bude stačit zaslání dat o výrobě něčeho, co potřebujeme. V případě 3D tisku by se jednalo o soubory pro ovládací program 3D tiskárny, kdy se bude jednat o model součástky, kterou potom vytiskneme. Podle toho, jaká součástka to má být, tak použijeme 3D tiskárnu s odpovídající technologií tisku Šárka abito fungovalo tak, jak by mělo.

I když většina světů naší galaktické federace kam patří i planeta Albedor, která je hlavní vedoucí planetou federace, dávno byla zrušena peněžní ekonomika, takže odpadají starosti s tím, jak drahá je výroba a používání technologie, nicméně technologie pro rychle cestování vesmírem na velice dlouhé vzdálenosti, kdy se nejvíce používá technologie pracující na principu zborceného prostoru, je konkrétně výroba hyper pohonu a paliva pro něj velmi technicky náročná. Tím pádem se na planetu Zemi nemůže létat tak často, jak by bylo potřeba i přesto, že některé světy v naší federaci již mají technologie cestování vesmírem, které jsou energeticky méně náročné než je cestování zborceným prostorem nicméně i tak to není jednoduchá záležitost.

Pro přenos dat, jakým je v tomhle případě přenos souborů pro modelovací software, postačí pouhá hyperprostorové komunikace pomocí tachyonových paprsků, která se používá například k tomu, aby se naši kolegové mohli například telefonicky spojit se svými příbuznými ve svém domovském světě, používat internet domovského světa včetně sledování televize a poslechu rozhlasu. Protože se v tomto případě nejedná o přenos hmotných částic, ale pouhé energie, bude to nejefektivnější technologie pro získávání nových prostředku proto, aby zejména naše Pražská pobočka mohla řešit svoje potíže.

Kolegové a hlavně kolegyně Šárka kteří nám přivezli nové technologie včetně technologií týkajících se 3D tisku hodlají pořádat pro naše pracovníky odborná školení v používání těchto technologií a některé z nás uvítáme mezi vámi, pokud bude potřeba, aby mezi námi byly delší dobuněkteré by totiž zajímaly potíže s projektem Robinhelp společnosti PCA Praha, což zabere více času.

Řešení těžké čipové situace a pohled do zákulisí ubytování nových kolegů

Byli jsme požádáni, abychom vás seznámili s tím, jakým způsobem funguje příprava ubytování našich nových kolegů a zároveň vás seznámili s tím, proč se naší organizaci nedotýká současná krize v oblasti dodávání čipu pro výrobu elektroniky, což je mimo naší organizaci způsobeno z větší části pandemie koronaviru. Požádala nás o to námi provozovaná organizace, kterou můžete znát jako PCA Praha, kde je toto potřeba uvést jako zajímavost v oblasti motivace žen k spolupráci. Zajímavost je to z toho důvodu, že v praktickém provedení hodlá vše poskytovat a hradit osobně Robin Hronek, který k tomuto účelu potřebuje sbírku. Protože však nikdo nepřispívá, hledá způsoby, jak na to našetřit z vlastních finančních zdrojů. Každopádně vás ale seznámíme s tím, jak to u nás funguje na ukázku toho, jakým způsobem byste podobné věci měli dělat vy.

Přestože se ještě nekonala žádná mezinárodní, či jen Evropská, případně jiná oblastní konference naší organizace, naši kolegové v afrických zemích okolo saharské pouště vybudovali několik továren na výrobu čipu na výrobu elektroniky. Umístění továren na výrobu čipu pro výrobu elektroniky do oblasti pouště je provedena proto, že je možné na výrobu čipů těžit Písek, ze kterého lze tyto čipy vypálit za předpokladu, že tento Písek obsahuje dostatečné množství křemíku. Jedná se konkrétně o továrny, patřící pobočkám naší organizace v Tunisku, Alžíru a Libii. Pokud by to nestačilo, další pobočky hodlají postavit své továrny poblíž Sahary také, kdy by se jednalo o pobočky naší organizace v Etiopii, ale o tom zatím nemáme zprávy.

Okolní země kde se společnost PCA Praha jmenuje stále Allied Social Services toto vrámci motivací ke spolupráci uvítá, protože mohou být poskytovány novým ošetřovatelkám zdarma nové počítače, mobilní telefony, vybavení domácnosti různými spotřebiči, jako je například lednička, pračka, sušička, nebo myčka, případně vytvoření chytré domácnosti a podobně. K tomu také patří výroba automobilů Šárka což platí zejména o pobočkách naší organizace v Německu, kdy se auta v továrně, označené jako bBatradis Motor b.g., mimo Evropu se auta vlastní výroby vyrábí také ve Spojených státech, Kanadě, v Číně a v Austrálii. Co se týká Číny, jedná se většinou o auta elektrická. Ve všech těchto případech je velká poptávka po čipech na výrobu řídící elektroniky uvedených zařízení včetně aut.

Protože mimo naší organizaci nefunguje robinu Hronkovi jeho sbírka, můžete si vzít z naší organizace příklad v tom, že si vyrábíme úplně vše sami, což uvádíme jako zajímavost, protože na rozdíl od vás máme takové možnosti. V oblasti elektroniky jde o výrobu úplně všeho od procesoru až po poslední šroubek, uzavírající kryt zařízení většina těchto zařízení je vyráběna našimi pobočkami v Číně.

Co se týká naší pobočky v Praze, pracujeme vedle nového zdroje energie pro systém díky kterému budíme dojem toho, že si nás Robin Hronek vymyslel, také na ubytování nových kolegů, nebo spíše staronových kolegů, kteří se k nám opět vydali, protože se jedná o odborníky a techniky na uvedené zařízení. Staronoví kolegové tvoří sice menšinu, ale hodlají tady u nás být dostatečně dlouho na to, aby zde byli ubytování v takzvaných pracovních bytech. Bydlení zadarmo, nebo pouze za malý udržovací poplatek na úhradu příspěvku na služby se jako motivace žen k spolupráci se společností PCA Praha bohužel v Praze uplatnit nemůže, protože minimální nájem v novostavbě překračuje výši invalidního důchodu Robina Hronka. U našich kolegu to uplatnit lze, protože všechny naše pobočky po celém světě se na to skládají. Někteří tito kolegové, kteří u nás dlouho nebyli osobně znají Robina Hronka a díky tomu se zajímají o jeho osobní životní situaci, takže by rádi bydleli v jeho blízkosti i přesto že by bylo přesnější říci spíše, že by rády bydlely v jeho blízkosti, protože se jedná o ženy, alespoň pokud jde o fyzický vzhled této životní formy.

Konkrétně se tedy pracuje současně asi na čtyřech zcela nových bytech, o čemž nás informoval vedoucí oddělení technických služeb výstavby ubytovacích prostor naší organizace pro Pražskou pobočku pan Ing Jaroslav Knotil, který má na starosti organizaci výstavby nových bytů, řemeslnické opravy jako jsou například instalatérské a elektrikářské práce včetně prací malířských, truhlářských, lakýrnických a také prací podlahářských a tapetářských. Patří sem také i sklenáři a zámečníci.

Vzhledem k tomu, že zejména naše Pražská pobočka musí šetřit, nemůže zaměstnávat dostatečný počet řemeslníků na práce Šárka které jsme výše vyjmenovali z toho důvodu, že jsou to věci které jsou pro výstavbu či rekonstrukci bytu potřeba. Většina z nás, kteří jsou osobními přáteli, nebo hlavně osobními přítelkyněmi a kamarádkami Robina Hronka vykonávají většinu těchto prací osobně, dle svých nejlepších schopností a dovedností. To ale neplatí o nejhrubších stavebních pracech nebo o úpravách vodovodních, odpadních a elektrických rozvodů, ale pro případ malování, nebo montování nábytku to platí. 

Co se týká prací na nějakém takovém to bytě, začíná se obvykle revizi elektrického rozvodu a revizemi vodovodního a kanalizačního rozvodu. Protože se většinou jedná o novostavbu, bývají tyto věci obvykle v pořádku, nebo jsou zcela nové a splňuji nejnovější požadované normy. Protože se ale jedná o byty v domech Šárka které jsou viditelné i pro širokou veřejnost kromě vnitřních prostor námi používaných bitů, bývají prováděny drobné úpravy elektrického rozvodu kvůli tomu, abych šlo byt vybavit zařízením díky kterému to bude vypadat že si Robin Hronek vymyslel skutečnost, že nějaký jeho kamarád, nebo spíše kamarádka od nás bydlí v daném bytě, k čemuž je potřeba vybavit elektrický rozvod silnějšími jističi alespoň pro zapojení daného zařízení, které je naštěstí upraveno tak, aby mu stačilo standardní napájení ze sítě střídavým proudem o napětí 230 V na kmitočtu 50 Hz. Toho bývá dosáhnuto obvykle použitím základu napájecího zdroje svářečky.  Pokud je v domě více námi používaných bitů, nebo vlastníme celý dům, je důležitá revize elektrického rozvodu, nebo jeho úprava kvůli tomu, aby se dal elektrický rozvod použít také pro rozvod internetu ve smyslu naší pracovní sítě vedle zařízení na naše ukrývání mezi vámi. Rozvod internetu po elektrické síti je důležité stejné uspořádání kabelů v celém elektrickém rozvodu, protože se k přenosu používá jedna fáze. Znamená to tedy, že jestli že máme například Kladno u fázi na levé straně, uzemnění uprostřed a zápornou fázi na pravé straně, musí to tak být všude. To platí zejména pro okruhy elektrických zásuvek pro připojení spotřebičů do napájení.

Vedení elektrikářských prací včetně práce na úpravách elektrických rozvodů bývá obvykle pověřen vedoucí oddělení technických služeb pro elektrikářské opravy, revize a výstavby elektrických rozvodů Jiří Wiesner. 

Vedení zednických prací po úpravách elektrických, nebo vodovodních a odpadních rozvodu včetně i rozvodů plynu má na starosti otec Marie Smaulové Oliver Mac Smaul. 

Protože se však jedná o novostavbu, není potřeba tolik různých řemeslníků, takže vám tady nebudeme vyjmenovávat všechny vedoucí jednotlivých oddělení technických služeb, pečujících o pracovní byty naší pobočky v Praze. Problémem však je nedostatek dopravních prostředků a řidičů. Většina velkých nákladních automobilů jsou kamiony, nebo skříňové náklaďáky, což pro dopravu stavebního materiálu není vždycky ideálně použitelné. Většina přátel, které Robin Hronek má v naší komunitě se tak podílí zejména na dopravě materiálu, protože pokud to jen trochu jde a někdo z nich má dodávku, doplňuje tak náš vozový park.

Vedoucí odboru dopravy je pán Karel Werner, který se díky nedostatku pracovních sil podílí na řemeslnických prací v jednotlivých pracovních bytech, takže jeho místo momentálně zastupuje jeho manželka paní Olinie Wernerová. V některých případech se výpomoc týká i pracovníků a pracovníci v administrativě naší pražské pobočky, protože nemáme dostatek lidí.

Zlý, kteří sem po dlouhé době opět přicestovali stojí za zmínku zejména ti, kteří jsou přáteli Robina Hrobka. V jeho věkové kategorii jmenujme zejména nově příchozí, kterými jsou sestry Marie a Zuzana Moddesovy a po dlouhé době se k nám taky vrátila architektka Magda Duresova, která vytvořila projekt na stavební úpravu naší pobočky kvůli vylepšení energetického systému. Ostatní tady zůstaly, ale neměli čas, nebo mají jiné pracovní úkoly, takže o nich moc toho nevíme. 

Co se týká rodiny Marie Smaulové, tak ta se přestěhovala také do blízkosti bydliště Robina Hronka  a jejich společného syna Jiřího Hronka. Nově zmiňované dívky se stanou jejími sousedkami v bytě nad ní. V jejím původním bytě nyní bydlí její cesta z tátovi strany, kterou tady vítáme jako naší novou kolegyni. Naše organizace tak ušetřila náklady na budování nového bytu, tak stačilo využít části nábytku a vybavení, které nebylo možné přestěhovat a pouze doplnit některé nové věci. 

Konkrétně se jednalo o obytnou obývákovou stěnu, kuchyňskou linku a postel v ložnici důvodem ponechání těchto částí nábytku byla skutečnost čárek a že obýváková stěna a postel v ložnici nám nebyla zaslána našimi švédskými kolegy, ale byla zakoupena v Praze v některém z obchodu společnosti IKEA. Znamená to konkrétně, že uvedené kusy nábytku jsou vyrobeny z dřevotřísky a nikoli ze dřeva, takže po jejich částečném rozebrání kvůli možnosti stěhování by po opětovném smontování nemuseli dobře držet. Důvodem je skutečnost, že opětovné rozmontování a smontování poškodí závity a dírky pro šrouby, které by pak nedržely, protože by se to vy mlelo.

Vpřípadě postele v ložnici byli vyměněné matrace, abych to ta její teta Orante Scarlantova měla čisté a nepoužité, ikdyž to čisté bylo, ale z hygienických důvodů je třeba zejména části postele trpící propocením vyměnit. 

Problematické bude taky dodání nových osobních automobilů pro nově příchozí kolegy, protože i naši němečtí kolegové vyrábí i elektrická provedení některých služebních vozů právě uvedena teta Marine Smlouvé právě elektrickou verzi auta pro naše pracovníky obdržela, ovšem na některé věci by bylo lepší auto s klasickým spalovacím motorem. Maximální rychlost které tento elektromobil dokáže vyvinout je 100 km za hodinu a maximální dojezd na jedno nabití akumulátoru je 400 kg po městě a nejbližším okolí je to dostačující, avšak na delší cesty to není vždycky praktické, protože z časových důvodů je potřeba někdy jet vyšší rychlosti než 100 km za hodinu zejména v případě používání dálnic, nehledě na skutečnost že stále ještě není dostatečně hustá síť dobíjecích stanic. Výhodou je sice ekologická nezávadnost a některé chytré funkce, avšak při vybití akumulátorů na hodnotu která je nutná k příjezdu k nejbližší nabíjecí stanici trvá plné nabití asi 25% kapacity baterie do plného nabití okolo 8:00 minimálně. Nabíjení probíhá totiž z standardní zásuvky elektrické sítě.