Rádi bychom se přidali s blahopřáním společnosti +PCA Praha respektive PCA Slovakia k úspěšnému vyzkoušení projwktu +Robinhelp na soužití Petera Midlára a Aleny Kocúrové z bratislavského sídliště Petrželka. Dnes večer (sobota 19.11.2016) bude vytvoření tohoto vztahu oslaveno koncertem Marie Smaulové na parkovišti obchodního centra OC Petrželka.
Co ale ve zprávě na webu projektu Robinhelp chybí, jsou informace o tom, jakou odměnu za to Alena Kocúrová dostala. V rámci programu BATRADIS PC Update jí slovenská pobočka poskytla počítač zcela zdarma jen za ochotu starat se nejen o Petera Midlára, ale i o jeho otce po mozkové příhodě - Štefana Midlára. Počízačová sestava pro Alenu Kocúrovou je následující:
Skříň: BATRADIS UFO ATX Tower - Skčíň vyrobená pro naší lorganizaci, která vyjadřuje vědeckofantastický původ naší organizace kombinací černé a stříbrné barvy a modrého osvětlení vypínače a ventilátorů.
Základní deska: BATRADIS WS1 vyrobená v Číně dle vtoru základních desek GYGABITE s integrovanou zvukovou kartou RealTech AC 97, integrovanou grafickou kartou Nvidia G-Force GTI 970, integrovanou síťovou kartou D-Link Ethernet 10/100/1000 s jedním portem RJ-45, integrovaným modulem pro WiFi 802-11 ABGN-AC a BlueTooth 4.0-4.1 s generickým čipem ATHEROS WLAN a sadami portů USB 2.0 po 6 zásuvkách na zadním panelu a 2 USB 2.0 na čele skříně, 6 USB 3.0 na zadním panelu a 2 na čele skříně, 2 USB 3.1 vzadu a 1 vpředu a po jednom USB 2.0 a 3.0 pro vnitřní hzařízení. Zvuková karta má na zadní straně běžné konektory - zelený poro sluchátka či reproduktory, který je také na čele skříně, modrý pro připojení magnetofonu, gramofonu, nebo jakéhokoli zařízení, ze kterého chcete digitalizovat zvuk nahráním do počítače v porogramu na záznam zvuku (SoundForge, Audacity, Wavelab), žlutý digitální výstup zvuku a růžový digitální vstup a červený vstup pro mikrofon, který je také vpředu. Chybí pouze joystickový Ganeport pro připojení MIDI zařízení, jako je třeba nějaký klávesový hudební nástroj.
Zdroj: CorsarMR 680 s modulární kabeláží
Procesor INTEL Core I5
Operační ůpaměť: 8 GB RAM (2x4 GB Kingston HyperX DDR4
Pevný disk: 256 GB SATA3 SSD Samasung EVO na systém a aplikace a 1 TB SATA2 HDD Western Digital WD Caviar Blue plotnový na data a zálohu
Grafická karta: BATRADIS Nvidia G-Force GTX 1070 TX
Chlazení procesoru: Gelid 300 Boxovaný komínový chladič
Operační systém: WINDOWS 7 PRoffessional s korporační licencí organizace +BATRADIS
Další software: Microsoft OFFICE 2010 Premium s korporační licencí organizace BATRADIS, Mozila FireFox, Google Chrome, Adobe Image Reader 1 a Avast Free Antivirus
Pro spolupráci s námi je tam speciální software, Aby fungoval spolehlivě, zvolili jsme windows 7 a ne Windows 10, kde to nějak zlobí.
Protože je to první a jediný počítač, nechybí 24 palcový monitor a podsvícená klávesnice. Myš je obyčejná včetně reproduktorů. V rámci intranetu organizace BATRADIS je k dispozici kabelová televize BATRADIS TV s plnou nabídskou nejen slovenských, ale i českých kabelových televizních stanic zdarma v digitální kvalitě.
Texhnici z naěí slovenské pobočky provedli revizi vybavení domácnosti Aleny Kocúrové a zeptali se, které domácí spotřebiče bude dobré vyměnit. Protože si Aůena Kocúrová stěžovala na potíže s pračkou, která teče, dostane jednu s praček, které jsme vidšli na naší mezinárodní konferenci. Problémem u stávající pračky je vadné těsnění u napouštěcí hadice, zanešený filtr čerpadla a navíc bylo zjištěšno, že je v nepořádku topné ztěleso. Pračka by brzy dosloužila, takže by v pondšlí měli přčivézt novou.
U lednice bylo zjištěno, že je v nepořádku těsnění dveří. Lednice zatím bude nějakou dobu fungovat, avšak spotřebovává více elektřiny, než by měla. Časem může odejít motor. Je ožnost získat zdarma také novou lednici, ale není jisté, jestli by do pondělka byl na skladě model o rozměrech té staré, kdyžtak by to pčivezli jindy.
Každopádně se to vyplatí i Vám, přestože to nebude takto kvalitní, ayle nejen měli, ale hlavně měly byste zkiusit spolupracovat.
sobota 19. listopadu 2016
úterý 15. listopadu 2016
BATRADIS TechMuzeum - Robotnik 3
Opět Vás vítáme u seriálu TechMuzeum, kde Vám chceme ukázat náš vývoj za použití Vaší technické úrovně z důvodu kontaktu s námi. Minule jsme Vásseznámili se zajímavostmi od našich ruských kolegů, kde jsme se zmínili o počítači pro kontaktéry, nebo naše pracovníky s názvem BATRADIS Robotnik 3. Konečně nám dorazil jeden exemplář z petrohradské pobočky naší organizace. Tak se na něj podíváme:
Včera nám dorazila z Ruska masivní těžká vojenská bedna, ve které byl zmíněný počítač zabalený ve velkém množství kožešin, papírové drti a pilin. Vzhledem k tomu, že uvedená bedna je něco jako menší skříň, máme kompletní sestavu. Bohužel i přes pečlivé zabalení jsme zjistili, že je rozbitá obrazovka. Kdyby nebylo vše vymyšleno svérázným způsobem, dal by se k tomu připojit libovolný počítačový monitor. Takhle však bylo třeba najít stejně velký starý monitor, případně stejně velký starý televizor, vymontovat obrazovku a namontovat ji do krytu monitoru tohoto speciálního počítače.
Jedna ze specialit ruské elektroniky je, že některé věci jsou vyrobené speciálním nestandardním způsobem. Dnes už to není pravda, ale v 80. letech 20. století měly sovětské elektronické přístroje speciální konektory, ale fungovalo to. Z té doby je i tento počítač, kde to soudruzi vymysleli velmi složitě. Každá část počítače se propojuje s ostatními ne jedním kabelem, ale spoustou dvojlinek s kolíčkem na konci. Je důležité dávat velký pozor, kam co patří. Stejně to ihned nefungovalo a dvakrát bylo potřeba nahodit pojistky, které jsme tím počítačem dvakrát po sobě vyrazili.
Po rozebrání každé části počítače jsme zjistili, že počítač vyhazuje pojistky, nebo nefunguje proto, že v počítači explodovaly některé kondenzátory a u několika tranzistorů se prorazily přechody. V disketové mechanice se navíc spálila nějaká cívka. Vzhled desek plošných spojů vykazoval známky špatného uskladnění přístroje. Zdá se že počítač promrzl. Dali jsme si práci a po probděné noci jsme některé desky plošných spojů znovu vyrobili, což byla trochu i nebezpečná práce, protože hrozilo poleptání se kyselinou, která navíc nijak libě nevoní.
Čipy byly naštěstí v pořádku. Promrznutí odnesly klasické elektronické součástky, které navíc nebylo těžké opatřit, neboť v rámci československo-sovětského přátelství pocházela většina tranzistorů, kondenzátorů, cívek, odporů a relé z Československa, kde je vyráběla Tesla Pardubice a Aritma Vokovice. V době vydání tohoto článku se počítač BATRADIS Robotnik 3 podařilo zapnout a zdá se, že to asi bude fungovat.
Z dnešního pohledu na design počítačů to vypadá přímo úděsně. Pomineme-li mohutnou konstrukci masivních kovových krabic a jejich svérázné propojení, máme před semou klávesnici z elektrického psacího stroje Jadran, která vypadá jako klávesnice mechanického psacího stroje s vysokým zdvihem a hlubokým a hlučným stiskem, která v robustní železné krabici tvoří jeden monoblok se základem počítače - tedy základní deskou, pamětí a rozvodem svérázného připojení periferií, připomínající staré kolíčkové telefonní ústředny. Celá zadní strana je poseta řadami dírek pro spousty kabelů, které vedou k páskové mechanice, k pevnému disku, disketové mechanice, modemu, tiskárně a monitoru. Modem a tiskárnu k tomu nemáme, ale i tak je počítač tvořen sotatavou dosti nevzhledných krabic. I tak nás vyděsil hluk, jaký počítač dělá.
Velmi nás překvapilo grafické rozhraní systému pro práci v naší organizaci, které svědčí o tom, že naši ruští kolegové už kolem roku 1985 znali normu MSX od Microsoftu, neboť software je v Ruštině dokonce i Azbukou. Málo z nás ještě umí rusky, takže jsme požádali o pomoc naše starší kolegy, kteří ještě měli ve škole povinný Ruský jazyk. Nicméně jsme zjistili, že jde o cosdi, co by šlo s jistým nadhledem popsat jako korporační linuxovou distribuci na kolektivní kancelářskou práci ve skupině s možností dálkové spolupráce. Úděsnost designu vychází z tehdejší úrovně miniaturizace a 8bitového výpočetního základu.
Včera nám dorazila z Ruska masivní těžká vojenská bedna, ve které byl zmíněný počítač zabalený ve velkém množství kožešin, papírové drti a pilin. Vzhledem k tomu, že uvedená bedna je něco jako menší skříň, máme kompletní sestavu. Bohužel i přes pečlivé zabalení jsme zjistili, že je rozbitá obrazovka. Kdyby nebylo vše vymyšleno svérázným způsobem, dal by se k tomu připojit libovolný počítačový monitor. Takhle však bylo třeba najít stejně velký starý monitor, případně stejně velký starý televizor, vymontovat obrazovku a namontovat ji do krytu monitoru tohoto speciálního počítače.
Jedna ze specialit ruské elektroniky je, že některé věci jsou vyrobené speciálním nestandardním způsobem. Dnes už to není pravda, ale v 80. letech 20. století měly sovětské elektronické přístroje speciální konektory, ale fungovalo to. Z té doby je i tento počítač, kde to soudruzi vymysleli velmi složitě. Každá část počítače se propojuje s ostatními ne jedním kabelem, ale spoustou dvojlinek s kolíčkem na konci. Je důležité dávat velký pozor, kam co patří. Stejně to ihned nefungovalo a dvakrát bylo potřeba nahodit pojistky, které jsme tím počítačem dvakrát po sobě vyrazili.
Po rozebrání každé části počítače jsme zjistili, že počítač vyhazuje pojistky, nebo nefunguje proto, že v počítači explodovaly některé kondenzátory a u několika tranzistorů se prorazily přechody. V disketové mechanice se navíc spálila nějaká cívka. Vzhled desek plošných spojů vykazoval známky špatného uskladnění přístroje. Zdá se že počítač promrzl. Dali jsme si práci a po probděné noci jsme některé desky plošných spojů znovu vyrobili, což byla trochu i nebezpečná práce, protože hrozilo poleptání se kyselinou, která navíc nijak libě nevoní.
Čipy byly naštěstí v pořádku. Promrznutí odnesly klasické elektronické součástky, které navíc nebylo těžké opatřit, neboť v rámci československo-sovětského přátelství pocházela většina tranzistorů, kondenzátorů, cívek, odporů a relé z Československa, kde je vyráběla Tesla Pardubice a Aritma Vokovice. V době vydání tohoto článku se počítač BATRADIS Robotnik 3 podařilo zapnout a zdá se, že to asi bude fungovat.
Z dnešního pohledu na design počítačů to vypadá přímo úděsně. Pomineme-li mohutnou konstrukci masivních kovových krabic a jejich svérázné propojení, máme před semou klávesnici z elektrického psacího stroje Jadran, která vypadá jako klávesnice mechanického psacího stroje s vysokým zdvihem a hlubokým a hlučným stiskem, která v robustní železné krabici tvoří jeden monoblok se základem počítače - tedy základní deskou, pamětí a rozvodem svérázného připojení periferií, připomínající staré kolíčkové telefonní ústředny. Celá zadní strana je poseta řadami dírek pro spousty kabelů, které vedou k páskové mechanice, k pevnému disku, disketové mechanice, modemu, tiskárně a monitoru. Modem a tiskárnu k tomu nemáme, ale i tak je počítač tvořen sotatavou dosti nevzhledných krabic. I tak nás vyděsil hluk, jaký počítač dělá.
Velmi nás překvapilo grafické rozhraní systému pro práci v naší organizaci, které svědčí o tom, že naši ruští kolegové už kolem roku 1985 znali normu MSX od Microsoftu, neboť software je v Ruštině dokonce i Azbukou. Málo z nás ještě umí rusky, takže jsme požádali o pomoc naše starší kolegy, kteří ještě měli ve škole povinný Ruský jazyk. Nicméně jsme zjistili, že jde o cosdi, co by šlo s jistým nadhledem popsat jako korporační linuxovou distribuci na kolektivní kancelářskou práci ve skupině s možností dálkové spolupráce. Úděsnost designu vychází z tehdejší úrovně miniaturizace a 8bitového výpočetního základu.
pondělí 14. listopadu 2016
Mapy Google si hrají na Foursquare a Yelp
Jistě všichni znáte Foursquare, nebo Yelp, případně další aplikace, které Vám na základě polohy pomohou najít nejbližší restaurace, obchod, divadlo, kino apod. Vyhledávání je založeno na recenzích lidí, kteří tam byli. Vedle Facebooku to samé umí stejně jako výše uvedené aplikace také Mapy Google. Co je ale nového u map je, žýe stejně jako u Yelpu a Foursquaru dostáváze body za přidávání míst, fotek a recenzí. Můžete tak být průvodci místem, kde bydslíte.
Pokud kromě nás sledujete i jiné zdroje informací ze světa IT a mobilních telefonů, tak toto pro Vás asi nebude nic nového, ale každý autor článků na toto téma, má svoje fdojmy, takže je na místě, aby se i +Robin Hronek k tomuto vyjádřil podle svého i přesto, že byl nachlazený a týden nikam nechodil mimo nákupů a odpoledne prospal. Měl ale možnost tuto novou funkci vyzkoušet většinou nahráním různých fotek na místa, která zná, a dal si je do své osobní mapy.
Testování bylo a je prováděno na nobilním telefonu v Mapách Gpoogle, a vypadá to zajímavě. Jediné co by měl Google doladit, je vysoká spotřeba energie. Baterie se rychle vybíjí a telefon se zahřívá. To ale může být tím, že fotky byly většinou vyvírány z fotek Google, kde jsou veškeré fotky z doby, kdy se +Robin Hronek začal zabývat systémem Android v podobě používání nějakého smartphonu, nebo tabletu. Tím pádem bude lepší se po pčihlášení do toho průvodcovského programu Map Google si svá oblíbená místa znova obejít a udělat tam nějaké fotky. Pokud jste u fotoaparátu zapnuli záznam polohy, nebudete se muset o nic starat. Mapy Google si to dají s tím místem samy dohromady z 98% správně.
Psaní recenzí a hodnocení, kje leošěí dělat na počátači přes web, ale v tomto ohledu je přehlednější mobilní aplikace. Z nějakého důvodu je někdy vyžadováno hodnocení a recenze ísta, které jsme již hodnotili. Dá se to ale ignorovat.
Vyzkoušejte to a vylepšete Mapy Google.
Pokud kromě nás sledujete i jiné zdroje informací ze světa IT a mobilních telefonů, tak toto pro Vás asi nebude nic nového, ale každý autor článků na toto téma, má svoje fdojmy, takže je na místě, aby se i +Robin Hronek k tomuto vyjádřil podle svého i přesto, že byl nachlazený a týden nikam nechodil mimo nákupů a odpoledne prospal. Měl ale možnost tuto novou funkci vyzkoušet většinou nahráním různých fotek na místa, která zná, a dal si je do své osobní mapy.
Testování bylo a je prováděno na nobilním telefonu v Mapách Gpoogle, a vypadá to zajímavě. Jediné co by měl Google doladit, je vysoká spotřeba energie. Baterie se rychle vybíjí a telefon se zahřívá. To ale může být tím, že fotky byly většinou vyvírány z fotek Google, kde jsou veškeré fotky z doby, kdy se +Robin Hronek začal zabývat systémem Android v podobě používání nějakého smartphonu, nebo tabletu. Tím pádem bude lepší se po pčihlášení do toho průvodcovského programu Map Google si svá oblíbená místa znova obejít a udělat tam nějaké fotky. Pokud jste u fotoaparátu zapnuli záznam polohy, nebudete se muset o nic starat. Mapy Google si to dají s tím místem samy dohromady z 98% správně.
Psaní recenzí a hodnocení, kje leošěí dělat na počátači přes web, ale v tomto ohledu je přehlednější mobilní aplikace. Z nějakého důvodu je někdy vyžadováno hodnocení a recenze ísta, které jsme již hodnotili. Dá se to ale ignorovat.
Vyzkoušejte to a vylepšete Mapy Google.
pondělí 7. listopadu 2016
BATRADIS Techuzeum - Zajímavosti z rozvuje naší organizace ve světě
Máme tu další díl techmuzea, ve kterém popisujeme různé zajhímavosti z technické historie naší organizace. V tomto díle se chceme věnovat rozvoji naší organizace před oslovením české veřejnosti ve syslu kontaktu s jinou miozeskou civilizací, což á u Vás na starosti +Robin Hronek , u kterého jse začali náš seriál o technice pro navázání kontaktu, kdy jse Vás seznáili s doácí počítače BATRADIS QARC Q-32 a Q-64 spojující naší a Vaší technickou úroveň, forou ožnosti použít něco, co by tenkrát fungovalo i Vám. V 80tých letech 20tého století byly i v ČR k sehnání počítače Sinclair ZX Spektru, nebo Commodore C-64, případně Didactic Gaa a z těch neznámějších ještě AIGA 500. Námi vyvinutý domácí počítač měl být něco mezi Sinclirem ZX Spektrum a Commodorem 64 a navíc měl základy elektronické komunikace.
Vznik naší organizace se však datuje na rok 1947, a souvisí s havárii UFO u města Rosewell ve státě Nové Mexiko v USA. O používání počítačů se tehdy nedalo mluvit, zejména ne v případě, že bychom chtěli kontaktovat veřejnost pomocí vybraných osob, které se netěší přílišné přízni ze strany lkidí kvůli neobvyklému chování, nebo zdravotnímu postižení. První kontaktéřři v USAzáměrně tajili příčinu svého mimořádného technického nadání a vymýšleli si historky o tom, že za II. světové války pomáhali americké armádě s vývojem některých zbraní včetně atomových bomb, díky čemuž spojenecké armády mohly porazit fašistické Německo a v případě USA hlavně Japonsko. Dále se podíleli na Filadelfském experimentu s letadlovou lodí USS Elridge v roce 1952 a nejen na straně USA byl jejich mimořádný technický talent a znalosti z vědy a techniky, pocházející od nás, využit k vývoji zázračných zbraní v období tzv. Studené války mezi USA a západními demokratickými zeměmi a Sovětským svazem a východními socialistickými zeměni.
Něco, co by se s určitým nadhledem dalo pokládat za počítač již naši inženýři vyvíjeli a budovali v Rosewellu první počítač souběžně s počítačovým vybavením amerického ústavu pro jadernou energii v Los Alamos. Na rozdíl od počítače v Los Alamos, měl ten náš položit základy internetu ve smyslu přenést nějakou informaci z jednoho počítače na druhý po telefonní, nebo telegrafní síti a později řídit sdílení různých informací ezi různími pořítači a jejich ukládání za použití Vaší technické úrovně, abychom s Vámi komunikovali a učili Vás za použití moderní techniky.
Uvedený počítač v našem technickémmuzeu pražské pobočky organizace +BATRADIS nemáme. Prý má být v první americké pobočce vystaven. Jde totiž o letecký hangár, který je tímto počítačem z větší části zaplněn. Informace jako takové, se na pásek nenahrávaly ve formě zvukových datových signálů. Datové agnetofonové pásky obsahovaly data o tom, jak zaznamenat informaci, která se sama o sobě v té době ukládalas na děrné štítky. Pak se systém obrátil, takže na štítky se děroval způsob zpracování a na pásek vlastní data. Na používání pouze pásků se pčišlo až začátkem 80tých let 20tého století a v naší organizaci se začaly v USA objevovat diskety.
Kromě pokusu umožnit kontakt s Vámi, byla podobná situace v Sovětské svazu, kde se první pobočka naší organizace začala budovat v roce 1985 ve Vladivostoku. K jejímu vzniku posloužila podobná původní americká poíátačová technika, ale poboček vznikalo více najednou. Na rozdíl od amerických kolegů nebyl tedy čas hledat chyby a řešěit potíže s přenosem informací po telefonu, tzakže byl vypracován projekt na systém potrubní pošty, kterou se měly posílat v pouzdrech děrné štítky s informacemi. Propojené tak byly pobočky ve Vladivostoku, Petropavlovsku a několik pracovišť na Sibiři a na Uralu. Systémy nebyly propojené, takže se musela pouzdra přendavat.
Politická situace veřejný kontakt neumož%novala, Pokusy ve Vladivostoku, v oblasti Uralu a Dokonce i v Moskvě, dopadly špatně. Kontakt s naší civilizací nebyl v souladu se sovětskou socialistickou totalitní ideologií, talže naši ruštá kontaktréři byli buďto uvězněni, nebo dokonce popraveni. Jinak se tam některé tyto věci jeětě používají, protože to funguje.
Dnes už i ta je vše normální a kontaktéry máme nejen v Rusku a bývalých zemích, které tvořily Sovětský svaz, ale nehlásí se k Albedoru úplně. Toto platí i o ostatních postkomunistických zemích.
Ruský +BATRADIS je zajímavý tím, že aniž by řešil finanční tíseň, způsobenou neúspěchem nějakého projektu, vyráběl sio hodně věcí sám včetně počítačů, na kterých měly fungovat i obvykle dostupné věci. Bohužel se to neujalo v původním určení, ale jde o technickou kuriozitu, která svojí funkcionalitou a výkonem odpovídala dnešníám počítačům. Řeč bude konkrétně o počítači, která nám hodlá zapůjčit nynější hkavní pobočka naší organizace v Moskvě, a sice jde o stroj BATRADIS Robotnik 3 z roku 1993. Jde tedy vlastně o PC s procesorem Intel Pentium 1, takže vedle Linuxu by tam chidily Windows 95, avšak konstrukce je velice svérázná.
Pči různých našich akcích jsme ten počítač i viděli a kdyby nedošělo roku 1989 k Sametové revoluci a vláda by přišla na to, že by bylo šikovné, aby měli lidi doma počítač, vypadal by asi nějak podobně, jako ten Robotnik 3. Základem je těžká masivní krabice, která obsahuje klávesnici z elektrického psacího stroje. Ta obsahuje základ počítače. Na tom leží další vewlká krabice, což je oevný disk. Na něm stojí monitor. Po levé straně jsou na sobě další 3 mohutné krabice, z nichž 2 jsou disketové mechaniky a jedna CD-R/w jednotka. Další obludná bedna na pravo je pásková mechanika. O jednoduchém zapojení, typického pro IBM PC, nebo ac, se zde ruským soudruhům ani nesnilo. Jednotlivé bedny se zapojují tak, že musíte drát po drátu zastrčit do správné dírky a uchytit šroubkem do jakési velké lustrsvorky.
Dnes už se to i tam tak nedělá, ale byla to takováto charašoja mašina.
Vznik naší organizace se však datuje na rok 1947, a souvisí s havárii UFO u města Rosewell ve státě Nové Mexiko v USA. O používání počítačů se tehdy nedalo mluvit, zejména ne v případě, že bychom chtěli kontaktovat veřejnost pomocí vybraných osob, které se netěší přílišné přízni ze strany lkidí kvůli neobvyklému chování, nebo zdravotnímu postižení. První kontaktéřři v USAzáměrně tajili příčinu svého mimořádného technického nadání a vymýšleli si historky o tom, že za II. světové války pomáhali americké armádě s vývojem některých zbraní včetně atomových bomb, díky čemuž spojenecké armády mohly porazit fašistické Německo a v případě USA hlavně Japonsko. Dále se podíleli na Filadelfském experimentu s letadlovou lodí USS Elridge v roce 1952 a nejen na straně USA byl jejich mimořádný technický talent a znalosti z vědy a techniky, pocházející od nás, využit k vývoji zázračných zbraní v období tzv. Studené války mezi USA a západními demokratickými zeměmi a Sovětským svazem a východními socialistickými zeměni.
Něco, co by se s určitým nadhledem dalo pokládat za počítač již naši inženýři vyvíjeli a budovali v Rosewellu první počítač souběžně s počítačovým vybavením amerického ústavu pro jadernou energii v Los Alamos. Na rozdíl od počítače v Los Alamos, měl ten náš položit základy internetu ve smyslu přenést nějakou informaci z jednoho počítače na druhý po telefonní, nebo telegrafní síti a později řídit sdílení různých informací ezi různími pořítači a jejich ukládání za použití Vaší technické úrovně, abychom s Vámi komunikovali a učili Vás za použití moderní techniky.
Uvedený počítač v našem technickémmuzeu pražské pobočky organizace +BATRADIS nemáme. Prý má být v první americké pobočce vystaven. Jde totiž o letecký hangár, který je tímto počítačem z větší části zaplněn. Informace jako takové, se na pásek nenahrávaly ve formě zvukových datových signálů. Datové agnetofonové pásky obsahovaly data o tom, jak zaznamenat informaci, která se sama o sobě v té době ukládalas na děrné štítky. Pak se systém obrátil, takže na štítky se děroval způsob zpracování a na pásek vlastní data. Na používání pouze pásků se pčišlo až začátkem 80tých let 20tého století a v naší organizaci se začaly v USA objevovat diskety.
Kromě pokusu umožnit kontakt s Vámi, byla podobná situace v Sovětské svazu, kde se první pobočka naší organizace začala budovat v roce 1985 ve Vladivostoku. K jejímu vzniku posloužila podobná původní americká poíátačová technika, ale poboček vznikalo více najednou. Na rozdíl od amerických kolegů nebyl tedy čas hledat chyby a řešěit potíže s přenosem informací po telefonu, tzakže byl vypracován projekt na systém potrubní pošty, kterou se měly posílat v pouzdrech děrné štítky s informacemi. Propojené tak byly pobočky ve Vladivostoku, Petropavlovsku a několik pracovišť na Sibiři a na Uralu. Systémy nebyly propojené, takže se musela pouzdra přendavat.
Politická situace veřejný kontakt neumož%novala, Pokusy ve Vladivostoku, v oblasti Uralu a Dokonce i v Moskvě, dopadly špatně. Kontakt s naší civilizací nebyl v souladu se sovětskou socialistickou totalitní ideologií, talže naši ruštá kontaktréři byli buďto uvězněni, nebo dokonce popraveni. Jinak se tam některé tyto věci jeětě používají, protože to funguje.
Dnes už i ta je vše normální a kontaktéry máme nejen v Rusku a bývalých zemích, které tvořily Sovětský svaz, ale nehlásí se k Albedoru úplně. Toto platí i o ostatních postkomunistických zemích.
Ruský +BATRADIS je zajímavý tím, že aniž by řešil finanční tíseň, způsobenou neúspěchem nějakého projektu, vyráběl sio hodně věcí sám včetně počítačů, na kterých měly fungovat i obvykle dostupné věci. Bohužel se to neujalo v původním určení, ale jde o technickou kuriozitu, která svojí funkcionalitou a výkonem odpovídala dnešníám počítačům. Řeč bude konkrétně o počítači, která nám hodlá zapůjčit nynější hkavní pobočka naší organizace v Moskvě, a sice jde o stroj BATRADIS Robotnik 3 z roku 1993. Jde tedy vlastně o PC s procesorem Intel Pentium 1, takže vedle Linuxu by tam chidily Windows 95, avšak konstrukce je velice svérázná.
Pči různých našich akcích jsme ten počítač i viděli a kdyby nedošělo roku 1989 k Sametové revoluci a vláda by přišla na to, že by bylo šikovné, aby měli lidi doma počítač, vypadal by asi nějak podobně, jako ten Robotnik 3. Základem je těžká masivní krabice, která obsahuje klávesnici z elektrického psacího stroje. Ta obsahuje základ počítače. Na tom leží další vewlká krabice, což je oevný disk. Na něm stojí monitor. Po levé straně jsou na sobě další 3 mohutné krabice, z nichž 2 jsou disketové mechaniky a jedna CD-R/w jednotka. Další obludná bedna na pravo je pásková mechanika. O jednoduchém zapojení, typického pro IBM PC, nebo ac, se zde ruským soudruhům ani nesnilo. Jednotlivé bedny se zapojují tak, že musíte drát po drátu zastrčit do správné dírky a uchytit šroubkem do jakési velké lustrsvorky.
Dnes už se to i tam tak nedělá, ale byla to takováto charašoja mašina.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)