Velice nám záleží na úspěchu pražské pobočky naší organizace v perovozu společnosti +PCA Praha a projektu +Robinhelp , k čemuž vydalo prezidium naší organizace speciální výnos, kterého se chopila naše nejnovější pobočka, kterí byla v létě 2015 otevřena v Tel Avivu. Naši izrawelští kolegové pod vedením Hasuba Nataniaha se toho chopili okamžitě a s velkým úspěchem rozjeli činnost tamní pobočky Allied Social Services i se službami, klteré vyplývají z dosud neúspěšného projektu +Robinhelp , který tam měl velký úspěch. Jako reakce na výnos prezidia organizace +BATRADIS v Roswellu byl podán izraelskou pobočkou návrh, aby se velká mezinárodní konference naší organizace v roce 2016, konala v Tel Avivu.
Tato pobočka je natiolik rozlehlá, že obsahuje továrny na výrobu různých věcí, které můžeme potřebovat, a dává tak příklad ostatním pobočkám, aby v rámci úspor ve prospěch úsilí Robina Hronka a jeho přátel šetřily peníze tím, že si budou ještě více věcí vyrábět a dovolí-lůi to místo, tak i pěstovat.
Sám Hasub Nataniah se podílůí na vylepšení distribuce systému ARAX, kde se jedná o distribuci s názvem ARAX Radeon Desktop 23015 a ARAX Radeon Server 2015 for headquarters, kde vedle inplementace repozitářů pro plnou kompatibilitu s distribucí Univa, preacuje s týmem počítačových expertů na inplementaci podpory programovacího jazyka Lua pro snadné a rychlé logické programování. Usnadní to spolupráci s vývojáři a programátory, kteří jsou zvyklí pracovat s Luou v jiných odvětvích, kde se Lua osvědčila v programování různách věcí, důležitých pro strojírenství a automatizaci továren, což se nám může hodit.
Pražská pobočka to ale asi moc nevyužike, protože i v podzemí kolem sebe nemá dost místa. Vadí tam hodně věcí, patřící hostitelské civilizaci jako je např. Pražské Metro, inženýrské sítě a hustá vodovodní a kanalizační síť, Nelze trak vykopat prostory pro továrny a už vůbec ne pro farmy. Pobočky v České republice, které jsou umístěny mimo velká města budou požádány, aby provedly patřičné úpravy svých prostor za účelem budování továren a možná také farem. K dispozici jim budou poskytnuty plně automatizované stavební stroje s upraveným softwarem právě pomocí nového počítačového systému.
I v Praze byly použity 2 kusy těchto strojů, z nichž tzv. GSD (Geological Scanning droide) je průzkumný těžební robot, který se samočiněpohybuje pod zemí a péomocí řady bnejrůznějších senzorů zkoumá a vyhodnocuje složení okolních hornin, kde jsou ve skále, nebo zemi podzemní dutiny, jaké obsahují podzemní dutiny plyny a jestli tam nejsou už hotové štoly či chodby, případně potrubí, kabelyaod. Podle toho se sestaví mapa daného podzemního prostoru, kde se přesně ví, kde se může těžit, či kopat a kde ne. Dokonce to umí zjistit, kde kopat opatrně, nebo kde raději nekopat nejen kvůli jiným věcem, ale třeba i kvůli nebezpečí závalu. To vše bez kopání.
Těžbu, nebo kopání chodeb i místnostá zajišťuje tzv. MTD (Mining Turtle droide). Tato těžební želva je samočinný robot, který podle příkazu, nebo cešlého programu těží horniny a za sebou zanechává tunely. Softwarová úprava zajistá, že místo těžby rud a jiných nerostů, bude jen kopat qa maximálně bude v sobě uchovávat nakopanou zeminu a kamenou suť, aby byly vykopané prostory hned uklizené. Dá se ještěš udělat, aby na stěšnyMTD přidělávalo rabicku s úchyty pro kabeláž a potrubí. Nakonec by se to pak dalo použít na obložení, aby to bylo hezké. Na to jsou ale jiné stroje.
Daleko zajímavější jsou konkrétnější věci, jako je chystaný dárek pro Prahu (pražskou pobočku) našich německých kolegů, který nám má předat ředitel německé pomočky organizace +BATRADIS ve Framkfurtu nad Mohanem - pan Helmut Schmitt. V mnichovské pobočce to mělo úspěch a předvedeno to bylo na letošním Octoberfestu. Jedná se totiž o zařízení, díky kterému si budeme moci sami vařit pivo. Není k tomu účelu třeba upravovat automatickou pračku s horním plněním, protože to je zde již rovnou uděláno a z konstrukčního hlediska je to něco mezi pračkou a myčkou nádobí.
Prototyp vyrobila izraelaská pobočka a buder se to vyrábět také právě v Německu. Vyxpadá to jasko hodně velká pračka, ale po zvednutí horního poklopu uvidíme velkou nerezovou vanu, ve které je rám na otočných ramenech, jaká jsou v myčce. Pokud znáte recept na vaření piva, tak jistě víte, že nejprve dáte vařit naklíčený ječmený slad. Ten se vaří ve vodě v tomto přístroji. Rám míchá vařící se Mladinku tím, že se otáčí. Přidá se chmel a kvasnice. Volič teploty a spuštění přístroje se podobá ovládání pračky. O stupňovitou regulaci teploty, její kontrolu a hlídání množství vody a surovin, hlídá elektronika. Některé mechanismy z automatické pračky jsou zde pouřity. Je-li pivo uvařeno, což elektronika pozná podle zabarvení tekutriny, stavu chmnele a sladu, čerpadlo kapalinu odsaje přes filtrační a cvhladící jednotku. Po vyčištění přístroje se kvasnicové pivo dá převařit a vyčistit, aby z něj bylo klasické pivo, pokud to cheme.
¨
Prototyp zatím nemá vyřešen způsob čištění. Před novou várkou, nebo pasterizací kvasnicového pivas se chmel a slad musí vybrat. Pracuje se na sí´tovém filtračním koši, ovládaném hydraulikou, což umožní vyvařený chmel se sladem vysypat. Existuje už provedení se dvěmi varnými nádržemi, kdy se uvařené pivo buď vyčerpá a napustí do sudu ihned přes chadící jednotku, nebo se přečerpá do druhé nádrže. Je tam na to tlačítko, nebo se použije jiný program. Ten bude řešen podobně jako software pračky, nebo se načte z počítače, kde je právě k tomuto účelu použita Lua.
Dodávat se to bude do našich restaurtací, kde to bude součást kuchyně. Horší to bude se sdladem a chmelem, protože k tomu je potřeba farma. Musí se někde vypěstovat ječmen a chmel. Co bychom pro své přátele neudělali. Aby se dalo ušetřit na pivu, budou povoláni inženýři z jiných poboček, nebo z Albedoru, aby to vynysleli.
Takto se spolupracuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat