Co nám přivezli noví kolegové?

Vážení přátelé,

opět Vás vítáme na naší mezinárodní konferenci v Kalábrii, odkud Vám nyní chceme zprostředkovat dění na našem blogu. Tentokrát se podíváme na zajímavosti z neděle a pondělí, kdy jsme se seznamovali se zajímavými věcmi z planet Waregon 1 a 2 v souhvězdí Býka, nebo-li Taura. Je toho moc najednou, moudřejší budeme po návratu domů, kdy budeme moci některé věci pořádně prostudovat, ale zmínit bychom měli to nejtzajímavější i pro +Robinhelp společnosti +PCA Praha .

Tou nejzajímavější věcí je tzv. Molekulární reorganizátor, nebo lépe řečeno Atomový reorganizátor. Zajímavý by pro nás byl z toho důvodu, že můžeme vyrobit třeba z odpadků cokoli potřebujeme. Naše vlastní pokusy v tomto oboru nejsou použitelné, neboť je k tomu potřeba velké množství energie, která je potřeba k tomu, aby se odpadky, nebo cokoli co nepotřebujeme rozložilo ma atomy a následně se složilo v podobě něčeho jiného na základě informací o věci, kterou chceme vytvořit. V neděli představené uzařízení nepotřebuje mnoho energie a hodit se může třeba tehdy, když budeme něco potřebovat z domovského světa, nebo jakékoli části federace Albedoru, kdy nám bude stačit místo dovozu nějakého zařízení poslat soubor dat pro ten reorganizátor, kam nasypeme nepotřebné věci, ze kterých se stane to, co potřebujeme.

Jak to funguje? Představme si, že bychom potřebovali diamanty, protože si potřebujeme něco koupit zde na Zemi, ale nemáme na to peníze. Diamant je v podstatě Uhlík. Černé uhlí, nebo grafit v obyčejné tužce je také Uhlík. Rozdíl je pouze v tom, jak jsou uspořádané molekuly Uhlíku v diamantu, uhlí, nebo v grafitu. Diamant z grafitu, nebo z černého uhlí vzniká v přírodě velice dlouhou dobu při velice vysokých teplotách a obrovském tlaku, což jsou určité geologické procesy, které probíhaly v dávno minulé době při formování Země, nebo jiné planety za přrdfpokladu, že tam rostly nějaké rosrtliny, které zkameněly a tak z nich vzniklo hnědé, nebo černé uhlí, nebo i ty diamanty za předpokladu, že došlo k vysokým teplotám a tlakům např. při vulkanické činnosti.

Dejme tomu, že když máme data o tom, jak je v diamantu uspořádána molekulární struktura uhlíku, můžeme do zařízení nasypat uhlí, nebo kousky grafitu, které se rozloží a přeskládají se tak, aby z toho vbyly diamanty.

Nejméně energie se použije tehdy, když se bude vědět, co chceme vyrobit a přibližně z čeho daná věc je. Při výrobě elektronických součástek, kde může jít třeba o čipy, budeme muset použít nefunkční elektroniku, kdy dáme rozložit staré čipy, kčemík, měšď, zlato, ferit a volfram.

Můžeme však za cenu vyšší zpotřeby energie dělat i věci z různých materiálů, dokonce včetně fungujících přístrojů, ale trvá to déle a je třeba dbát na to, z čeho přibližně je daná věc vyrobená ve smyslu materiálů.

Jinak tam nic zajímavého nebylo až na poradu o tom, která pobočka tento přístroj obdrží. Máme štěstí že budeme mít jeden kus my v Praze a druhé větší provedení bude dovezeno do USA. Uvidíme jak to bude fungovat.