Jistě všichni znáte Foursquare, nebo Yelp, případně další aplikace, které Vám na základě polohy pomohou najít nejbližší restaurace, obchod, divadlo, kino apod. Vyhledávání je založeno na recenzích lidí, kteří tam byli. Vedle Facebooku to samé umí stejně jako výše uvedené aplikace také Mapy Google. Co je ale nového u map je, žýe stejně jako u Yelpu a Foursquaru dostáváze body za přidávání míst, fotek a recenzí. Můžete tak být průvodci místem, kde bydslíte.
Pokud kromě nás sledujete i jiné zdroje informací ze světa IT a mobilních telefonů, tak toto pro Vás asi nebude nic nového, ale každý autor článků na toto téma, má svoje fdojmy, takže je na místě, aby se i +Robin Hronek k tomuto vyjádřil podle svého i přesto, že byl nachlazený a týden nikam nechodil mimo nákupů a odpoledne prospal. Měl ale možnost tuto novou funkci vyzkoušet většinou nahráním různých fotek na místa, která zná, a dal si je do své osobní mapy.
Testování bylo a je prováděno na nobilním telefonu v Mapách Gpoogle, a vypadá to zajímavě. Jediné co by měl Google doladit, je vysoká spotřeba energie. Baterie se rychle vybíjí a telefon se zahřívá. To ale může být tím, že fotky byly většinou vyvírány z fotek Google, kde jsou veškeré fotky z doby, kdy se +Robin Hronek začal zabývat systémem Android v podobě používání nějakého smartphonu, nebo tabletu. Tím pádem bude lepší se po pčihlášení do toho průvodcovského programu Map Google si svá oblíbená místa znova obejít a udělat tam nějaké fotky. Pokud jste u fotoaparátu zapnuli záznam polohy, nebudete se muset o nic starat. Mapy Google si to dají s tím místem samy dohromady z 98% správně.
Psaní recenzí a hodnocení, kje leošěí dělat na počátači přes web, ale v tomto ohledu je přehlednější mobilní aplikace. Z nějakého důvodu je někdy vyžadováno hodnocení a recenze ísta, které jsme již hodnotili. Dá se to ale ignorovat.
Vyzkoušejte to a vylepšete Mapy Google.
pondělí 14. listopadu 2016
pondělí 7. listopadu 2016
BATRADIS Techuzeum - Zajímavosti z rozvuje naší organizace ve světě
Máme tu další díl techmuzea, ve kterém popisujeme různé zajhímavosti z technické historie naší organizace. V tomto díle se chceme věnovat rozvoji naší organizace před oslovením české veřejnosti ve syslu kontaktu s jinou miozeskou civilizací, což á u Vás na starosti +Robin Hronek , u kterého jse začali náš seriál o technice pro navázání kontaktu, kdy jse Vás seznáili s doácí počítače BATRADIS QARC Q-32 a Q-64 spojující naší a Vaší technickou úroveň, forou ožnosti použít něco, co by tenkrát fungovalo i Vám. V 80tých letech 20tého století byly i v ČR k sehnání počítače Sinclair ZX Spektru, nebo Commodore C-64, případně Didactic Gaa a z těch neznámějších ještě AIGA 500. Námi vyvinutý domácí počítač měl být něco mezi Sinclirem ZX Spektrum a Commodorem 64 a navíc měl základy elektronické komunikace.
Vznik naší organizace se však datuje na rok 1947, a souvisí s havárii UFO u města Rosewell ve státě Nové Mexiko v USA. O používání počítačů se tehdy nedalo mluvit, zejména ne v případě, že bychom chtěli kontaktovat veřejnost pomocí vybraných osob, které se netěší přílišné přízni ze strany lkidí kvůli neobvyklému chování, nebo zdravotnímu postižení. První kontaktéřři v USAzáměrně tajili příčinu svého mimořádného technického nadání a vymýšleli si historky o tom, že za II. světové války pomáhali americké armádě s vývojem některých zbraní včetně atomových bomb, díky čemuž spojenecké armády mohly porazit fašistické Německo a v případě USA hlavně Japonsko. Dále se podíleli na Filadelfském experimentu s letadlovou lodí USS Elridge v roce 1952 a nejen na straně USA byl jejich mimořádný technický talent a znalosti z vědy a techniky, pocházející od nás, využit k vývoji zázračných zbraní v období tzv. Studené války mezi USA a západními demokratickými zeměmi a Sovětským svazem a východními socialistickými zeměni.
Něco, co by se s určitým nadhledem dalo pokládat za počítač již naši inženýři vyvíjeli a budovali v Rosewellu první počítač souběžně s počítačovým vybavením amerického ústavu pro jadernou energii v Los Alamos. Na rozdíl od počítače v Los Alamos, měl ten náš položit základy internetu ve smyslu přenést nějakou informaci z jednoho počítače na druhý po telefonní, nebo telegrafní síti a později řídit sdílení různých informací ezi různími pořítači a jejich ukládání za použití Vaší technické úrovně, abychom s Vámi komunikovali a učili Vás za použití moderní techniky.
Uvedený počítač v našem technickémmuzeu pražské pobočky organizace +BATRADIS nemáme. Prý má být v první americké pobočce vystaven. Jde totiž o letecký hangár, který je tímto počítačem z větší části zaplněn. Informace jako takové, se na pásek nenahrávaly ve formě zvukových datových signálů. Datové agnetofonové pásky obsahovaly data o tom, jak zaznamenat informaci, která se sama o sobě v té době ukládalas na děrné štítky. Pak se systém obrátil, takže na štítky se děroval způsob zpracování a na pásek vlastní data. Na používání pouze pásků se pčišlo až začátkem 80tých let 20tého století a v naší organizaci se začaly v USA objevovat diskety.
Kromě pokusu umožnit kontakt s Vámi, byla podobná situace v Sovětské svazu, kde se první pobočka naší organizace začala budovat v roce 1985 ve Vladivostoku. K jejímu vzniku posloužila podobná původní americká poíátačová technika, ale poboček vznikalo více najednou. Na rozdíl od amerických kolegů nebyl tedy čas hledat chyby a řešěit potíže s přenosem informací po telefonu, tzakže byl vypracován projekt na systém potrubní pošty, kterou se měly posílat v pouzdrech děrné štítky s informacemi. Propojené tak byly pobočky ve Vladivostoku, Petropavlovsku a několik pracovišť na Sibiři a na Uralu. Systémy nebyly propojené, takže se musela pouzdra přendavat.
Politická situace veřejný kontakt neumož%novala, Pokusy ve Vladivostoku, v oblasti Uralu a Dokonce i v Moskvě, dopadly špatně. Kontakt s naší civilizací nebyl v souladu se sovětskou socialistickou totalitní ideologií, talže naši ruštá kontaktréři byli buďto uvězněni, nebo dokonce popraveni. Jinak se tam některé tyto věci jeětě používají, protože to funguje.
Dnes už i ta je vše normální a kontaktéry máme nejen v Rusku a bývalých zemích, které tvořily Sovětský svaz, ale nehlásí se k Albedoru úplně. Toto platí i o ostatních postkomunistických zemích.
Ruský +BATRADIS je zajímavý tím, že aniž by řešil finanční tíseň, způsobenou neúspěchem nějakého projektu, vyráběl sio hodně věcí sám včetně počítačů, na kterých měly fungovat i obvykle dostupné věci. Bohužel se to neujalo v původním určení, ale jde o technickou kuriozitu, která svojí funkcionalitou a výkonem odpovídala dnešníám počítačům. Řeč bude konkrétně o počítači, která nám hodlá zapůjčit nynější hkavní pobočka naší organizace v Moskvě, a sice jde o stroj BATRADIS Robotnik 3 z roku 1993. Jde tedy vlastně o PC s procesorem Intel Pentium 1, takže vedle Linuxu by tam chidily Windows 95, avšak konstrukce je velice svérázná.
Pči různých našich akcích jsme ten počítač i viděli a kdyby nedošělo roku 1989 k Sametové revoluci a vláda by přišla na to, že by bylo šikovné, aby měli lidi doma počítač, vypadal by asi nějak podobně, jako ten Robotnik 3. Základem je těžká masivní krabice, která obsahuje klávesnici z elektrického psacího stroje. Ta obsahuje základ počítače. Na tom leží další vewlká krabice, což je oevný disk. Na něm stojí monitor. Po levé straně jsou na sobě další 3 mohutné krabice, z nichž 2 jsou disketové mechaniky a jedna CD-R/w jednotka. Další obludná bedna na pravo je pásková mechanika. O jednoduchém zapojení, typického pro IBM PC, nebo ac, se zde ruským soudruhům ani nesnilo. Jednotlivé bedny se zapojují tak, že musíte drát po drátu zastrčit do správné dírky a uchytit šroubkem do jakési velké lustrsvorky.
Dnes už se to i tam tak nedělá, ale byla to takováto charašoja mašina.
Vznik naší organizace se však datuje na rok 1947, a souvisí s havárii UFO u města Rosewell ve státě Nové Mexiko v USA. O používání počítačů se tehdy nedalo mluvit, zejména ne v případě, že bychom chtěli kontaktovat veřejnost pomocí vybraných osob, které se netěší přílišné přízni ze strany lkidí kvůli neobvyklému chování, nebo zdravotnímu postižení. První kontaktéřři v USAzáměrně tajili příčinu svého mimořádného technického nadání a vymýšleli si historky o tom, že za II. světové války pomáhali americké armádě s vývojem některých zbraní včetně atomových bomb, díky čemuž spojenecké armády mohly porazit fašistické Německo a v případě USA hlavně Japonsko. Dále se podíleli na Filadelfském experimentu s letadlovou lodí USS Elridge v roce 1952 a nejen na straně USA byl jejich mimořádný technický talent a znalosti z vědy a techniky, pocházející od nás, využit k vývoji zázračných zbraní v období tzv. Studené války mezi USA a západními demokratickými zeměmi a Sovětským svazem a východními socialistickými zeměni.
Něco, co by se s určitým nadhledem dalo pokládat za počítač již naši inženýři vyvíjeli a budovali v Rosewellu první počítač souběžně s počítačovým vybavením amerického ústavu pro jadernou energii v Los Alamos. Na rozdíl od počítače v Los Alamos, měl ten náš položit základy internetu ve smyslu přenést nějakou informaci z jednoho počítače na druhý po telefonní, nebo telegrafní síti a později řídit sdílení různých informací ezi různími pořítači a jejich ukládání za použití Vaší technické úrovně, abychom s Vámi komunikovali a učili Vás za použití moderní techniky.
Uvedený počítač v našem technickémmuzeu pražské pobočky organizace +BATRADIS nemáme. Prý má být v první americké pobočce vystaven. Jde totiž o letecký hangár, který je tímto počítačem z větší části zaplněn. Informace jako takové, se na pásek nenahrávaly ve formě zvukových datových signálů. Datové agnetofonové pásky obsahovaly data o tom, jak zaznamenat informaci, která se sama o sobě v té době ukládalas na děrné štítky. Pak se systém obrátil, takže na štítky se děroval způsob zpracování a na pásek vlastní data. Na používání pouze pásků se pčišlo až začátkem 80tých let 20tého století a v naší organizaci se začaly v USA objevovat diskety.
Kromě pokusu umožnit kontakt s Vámi, byla podobná situace v Sovětské svazu, kde se první pobočka naší organizace začala budovat v roce 1985 ve Vladivostoku. K jejímu vzniku posloužila podobná původní americká poíátačová technika, ale poboček vznikalo více najednou. Na rozdíl od amerických kolegů nebyl tedy čas hledat chyby a řešěit potíže s přenosem informací po telefonu, tzakže byl vypracován projekt na systém potrubní pošty, kterou se měly posílat v pouzdrech děrné štítky s informacemi. Propojené tak byly pobočky ve Vladivostoku, Petropavlovsku a několik pracovišť na Sibiři a na Uralu. Systémy nebyly propojené, takže se musela pouzdra přendavat.
Politická situace veřejný kontakt neumož%novala, Pokusy ve Vladivostoku, v oblasti Uralu a Dokonce i v Moskvě, dopadly špatně. Kontakt s naší civilizací nebyl v souladu se sovětskou socialistickou totalitní ideologií, talže naši ruštá kontaktréři byli buďto uvězněni, nebo dokonce popraveni. Jinak se tam některé tyto věci jeětě používají, protože to funguje.
Dnes už i ta je vše normální a kontaktéry máme nejen v Rusku a bývalých zemích, které tvořily Sovětský svaz, ale nehlásí se k Albedoru úplně. Toto platí i o ostatních postkomunistických zemích.
Ruský +BATRADIS je zajímavý tím, že aniž by řešil finanční tíseň, způsobenou neúspěchem nějakého projektu, vyráběl sio hodně věcí sám včetně počítačů, na kterých měly fungovat i obvykle dostupné věci. Bohužel se to neujalo v původním určení, ale jde o technickou kuriozitu, která svojí funkcionalitou a výkonem odpovídala dnešníám počítačům. Řeč bude konkrétně o počítači, která nám hodlá zapůjčit nynější hkavní pobočka naší organizace v Moskvě, a sice jde o stroj BATRADIS Robotnik 3 z roku 1993. Jde tedy vlastně o PC s procesorem Intel Pentium 1, takže vedle Linuxu by tam chidily Windows 95, avšak konstrukce je velice svérázná.
Pči různých našich akcích jsme ten počítač i viděli a kdyby nedošělo roku 1989 k Sametové revoluci a vláda by přišla na to, že by bylo šikovné, aby měli lidi doma počítač, vypadal by asi nějak podobně, jako ten Robotnik 3. Základem je těžká masivní krabice, která obsahuje klávesnici z elektrického psacího stroje. Ta obsahuje základ počítače. Na tom leží další vewlká krabice, což je oevný disk. Na něm stojí monitor. Po levé straně jsou na sobě další 3 mohutné krabice, z nichž 2 jsou disketové mechaniky a jedna CD-R/w jednotka. Další obludná bedna na pravo je pásková mechanika. O jednoduchém zapojení, typického pro IBM PC, nebo ac, se zde ruským soudruhům ani nesnilo. Jednotlivé bedny se zapojují tak, že musíte drát po drátu zastrčit do správné dírky a uchytit šroubkem do jakési velké lustrsvorky.
Dnes už se to i tam tak nedělá, ale byla to takováto charašoja mašina.
středa 26. října 2016
BATRADIS TechMuzeum - Branný nábor a PCA Praha
Přestože nevíme, jaký ohlas měl první díl našeho TechMuzea, který byl o vzniku naší organizace a možnosti kontaktu s Vámi, mohlo by některé z Vás zajímat, jak se na naší straně vyvíjelo nějaké konkrétní uplatnění kontaktu s Vámi ve smyslu použití techniky na Vaší úrovni v naší organizaci. Řeč bude o předvoji vzniku první české pobočky společnosti Allied Social Servicrs, která je dnes známá jako +PCA Praha .
Okolo roku 1992 se naše pobočka zajímala o to, do jaké míry by na příklad české ženy chtěly pomáhat zdravotně postiženým lidem. Jelikož víme, že se +Robin Hronek nechává rád od žen nosit na zádech, pověřili jsme ho úkolem různé ženy kontaktovat a nechat se od nich nosit, i když v té době jej nenosily ve škole jen spolužačky, ale spíše spolužáci, což byla jen taková legrace o přestávkách. Protože se mu to dařilo, byl shledán způsobilým a my jsme ve výpočetním středisku Praha Holyně otevřeli k tomuto účelu výpočetní středisko, a protože to nemůžete vidět, popíšeme Vám tehdejší vybavení, které je dnes již vyřazené a vystavené v našem muzeu technického vybavení.
Protože jsme si chtěli ušetřit práci a už tehdy i peníze, což ještě nebylo nutné, jediný sofzwarem, který uměl načítat a zpracovávat osobní evidenci z holých textových souborů, byl program Werb od GAMMASoftu, běžící na unixovém serveru, který byl vybaven vedle hlavní základní desky se dvšěma procesory INTEL 80-486 SDX-66 také sekundární deskou se stejným peocesorem, která počítala chod Windows NT server, což slouřilo jako obslužný systém pro místní obsluhu. Kromě DOSových textových souboů již šlo na příklad zmíněný Branný nábor dělat v Excellu, Open OFFICE Calcu, kartotéce K602 pro MS-DOS a LOTUS Amipro. Pro čtení databází FOXbase byl k tomu napsán program .
Server obsahoval 2 věžové skříně, kde jedna obsahovala elektroniku serveru včetně datových pevných disdků. Vedlejší operační systémy měly disky ve druhé skříni. Hlavní skříň dále obsahovala optickou mechaniku, ZIP mechaniku, 2 páskové zálohovací mechaniky Streameru a žadič velkokapacitní zálohy formou řízení páskových zálohovacích zařízení. Kompletní sestava pro tento projekt zabrala celý sál a vyžadovala tým techniků, který se o to staral. Fungovalo to tak, že uprostřed seděli operátoči u terminálů, což byly normální počítače. Ti inportovali dodaná data. Pokud byly potíže našíst data, přepisovalo se to ručně. Na to stačili 2 lidé. Další 2, nebo 3 lidé se starali o server a kontrolovali, jestli se vše správně uložilo a jestli se dá jednoduše s evidencí pracovat. Pokud něco nebylo v pořádsku, zadali opravnou práci programátorům, kteří opravobvali chyby v softwaru. Potom se to zálohovalo na Streamery. Programátor byl minimálně jeden, ale čím víc jich bylo, tí,m rychleji byly problémy řešeny. Údržba také opravovala server a počítače. Dlouhodobou zálohu měli na starosti minimálně 3 lidi, kde nejvíce práce dala obsluha páaskových mechanik. To byly skříně, kam se nasazovaly pásky. Pásky byly navinuté ve hliníkových kotoučích o průměru 15 cm až 500 cm a pásek byl široký jako v kazetách VHS. Aby i moderní počítače z tohoto způsobu zálohy načítaly data rychle, pásky se pohybovaly vysokými rychlostmi.
Bylo tedy nutno i několik kilogramů vážící cívku s páskem do mechaniky nasadit, ale hlavně ji uprostřed zajistit a teprve poté zavést pásek.
Páskové mechaniky, doplňující sestavu tehdekšího výppočetního střediska již bohužel nejsou originální, neboť byly poškozeny při pražské povodni v roce 20021. Pásek s Branným náborem se dochoval a chcdeme touto cestou poděkovat svým kolegům z poboščky ve Velké Británii, že nám věšnovali toto zařízení, abychom měli sestavu kompletní. I tak bylo nutné provést nějaké opravy mechanismu a vyměnit vyschlé kondenzátory za dobré.
Operátoři mohli pracovat i z pohodlí svého pracovního domova zde v Praze, ale nebylo to moc spolehlivé zejména na jejich straně, protože Windows ´98 byl křehký a nestabilní operační systém, který i malá chyba v nějaké aplikaci trvale poškodila tak, že bylo nejjednodušší celý systém přeinstalovat.
Během toho se přešlo na Pentium a když se objevil tým, zakláídající v Praze pobočku Allied Social Services, objevil se už první domácí NAS, který odstartoval v naší organizaci éru projektových serverů, ke kterým se vzdáleně připojovaly týmové servery.
Na rozdíl od toho, co používá doma +Robin Hronek jako tzv. Cloud, neplatí u nás žádná pravidla, týkající se obsahu. Sfdílet se u nás může úplně cokoli včetně nahoty a jakkoli závadných materiálů, pokud to neonbsahuje viry.
Než jyme začali šetřit, má doma několik týmů jako pracovní server NAS od Synology, nebo WD MyCloud, ale převládají NASy vlastní konstrukced se systémem FreeNAS, nebo upravenou linuxovou distribucí tak, aby sloužila jako správce diskové stanice, případně je použita serverová instalace Ubuntu, nebo Fedory, či jiného Linuxu. dá to ale víc práce zprovoznit.
Okolo roku 1992 se naše pobočka zajímala o to, do jaké míry by na příklad české ženy chtěly pomáhat zdravotně postiženým lidem. Jelikož víme, že se +Robin Hronek nechává rád od žen nosit na zádech, pověřili jsme ho úkolem různé ženy kontaktovat a nechat se od nich nosit, i když v té době jej nenosily ve škole jen spolužačky, ale spíše spolužáci, což byla jen taková legrace o přestávkách. Protože se mu to dařilo, byl shledán způsobilým a my jsme ve výpočetním středisku Praha Holyně otevřeli k tomuto účelu výpočetní středisko, a protože to nemůžete vidět, popíšeme Vám tehdejší vybavení, které je dnes již vyřazené a vystavené v našem muzeu technického vybavení.
Protože jsme si chtěli ušetřit práci a už tehdy i peníze, což ještě nebylo nutné, jediný sofzwarem, který uměl načítat a zpracovávat osobní evidenci z holých textových souborů, byl program Werb od GAMMASoftu, běžící na unixovém serveru, který byl vybaven vedle hlavní základní desky se dvšěma procesory INTEL 80-486 SDX-66 také sekundární deskou se stejným peocesorem, která počítala chod Windows NT server, což slouřilo jako obslužný systém pro místní obsluhu. Kromě DOSových textových souboů již šlo na příklad zmíněný Branný nábor dělat v Excellu, Open OFFICE Calcu, kartotéce K602 pro MS-DOS a LOTUS Amipro. Pro čtení databází FOXbase byl k tomu napsán program .
Server obsahoval 2 věžové skříně, kde jedna obsahovala elektroniku serveru včetně datových pevných disdků. Vedlejší operační systémy měly disky ve druhé skříni. Hlavní skříň dále obsahovala optickou mechaniku, ZIP mechaniku, 2 páskové zálohovací mechaniky Streameru a žadič velkokapacitní zálohy formou řízení páskových zálohovacích zařízení. Kompletní sestava pro tento projekt zabrala celý sál a vyžadovala tým techniků, který se o to staral. Fungovalo to tak, že uprostřed seděli operátoči u terminálů, což byly normální počítače. Ti inportovali dodaná data. Pokud byly potíže našíst data, přepisovalo se to ručně. Na to stačili 2 lidé. Další 2, nebo 3 lidé se starali o server a kontrolovali, jestli se vše správně uložilo a jestli se dá jednoduše s evidencí pracovat. Pokud něco nebylo v pořádsku, zadali opravnou práci programátorům, kteří opravobvali chyby v softwaru. Potom se to zálohovalo na Streamery. Programátor byl minimálně jeden, ale čím víc jich bylo, tí,m rychleji byly problémy řešeny. Údržba také opravovala server a počítače. Dlouhodobou zálohu měli na starosti minimálně 3 lidi, kde nejvíce práce dala obsluha páaskových mechanik. To byly skříně, kam se nasazovaly pásky. Pásky byly navinuté ve hliníkových kotoučích o průměru 15 cm až 500 cm a pásek byl široký jako v kazetách VHS. Aby i moderní počítače z tohoto způsobu zálohy načítaly data rychle, pásky se pohybovaly vysokými rychlostmi.
Bylo tedy nutno i několik kilogramů vážící cívku s páskem do mechaniky nasadit, ale hlavně ji uprostřed zajistit a teprve poté zavést pásek.
Páskové mechaniky, doplňující sestavu tehdekšího výppočetního střediska již bohužel nejsou originální, neboť byly poškozeny při pražské povodni v roce 20021. Pásek s Branným náborem se dochoval a chcdeme touto cestou poděkovat svým kolegům z poboščky ve Velké Británii, že nám věšnovali toto zařízení, abychom měli sestavu kompletní. I tak bylo nutné provést nějaké opravy mechanismu a vyměnit vyschlé kondenzátory za dobré.
Operátoři mohli pracovat i z pohodlí svého pracovního domova zde v Praze, ale nebylo to moc spolehlivé zejména na jejich straně, protože Windows ´98 byl křehký a nestabilní operační systém, který i malá chyba v nějaké aplikaci trvale poškodila tak, že bylo nejjednodušší celý systém přeinstalovat.
Během toho se přešlo na Pentium a když se objevil tým, zakláídající v Praze pobočku Allied Social Services, objevil se už první domácí NAS, který odstartoval v naší organizaci éru projektových serverů, ke kterým se vzdáleně připojovaly týmové servery.
Na rozdíl od toho, co používá doma +Robin Hronek jako tzv. Cloud, neplatí u nás žádná pravidla, týkající se obsahu. Sfdílet se u nás může úplně cokoli včetně nahoty a jakkoli závadných materiálů, pokud to neonbsahuje viry.
Než jyme začali šetřit, má doma několik týmů jako pracovní server NAS od Synology, nebo WD MyCloud, ale převládají NASy vlastní konstrukced se systémem FreeNAS, nebo upravenou linuxovou distribucí tak, aby sloužila jako správce diskové stanice, případně je použita serverová instalace Ubuntu, nebo Fedory, či jiného Linuxu. dá to ale víc práce zprovoznit.
pondělí 24. října 2016
BATRADIS TechMuzeum - Možnosti kontaktu
Rozhodli jsme se během naší mezinárodní konference ve Frankfurtu nad Mohanem, že Vás seznámíme s tím, jak je někdy těžké budovat naše pobočky v méně vyspělých zemích v případě, že tam chceme oslovit veřejnost pomocí nějakého našeho mluvčího. K tomu je potřeba překonat rozdíly v technické úrovni, což na straně našeho mluvšího v dané zemi a veřejnoisti znamená vyhlkedat možnosti a vyvinout některá zařízení za použití daných technických možností dané země.
V našem případě se podíváme na Robina Hronka, co by našeho mluvčího a snahu vytvořit v Praze roku 1983 možnost elektronické komunikace s technickými možnostmi Československé Socialistické Republiky. Již tehdy jsme položili reálný základ naší pracovní síti, ale i počátkům internetu, s čímž na západě experimentovaly některé americké univerzity. Setkáte se tak s kuriózními technickými řešeními, která jsou již dnes trochu i komická. Přejeme pžíkemnou zábavu.
Tzv. Domácí počítače se v té době i mimo naší organizaci objevily i v tehdejším Československu pořádně až kolem roku 1985, kdy se i tam začalki vyrábět. V době vzniku naší pobočky v Praze se v Tuzexu dal velmi draho a velmi špatně sehnat Sinclair ZX Spectrum, nebo Sinclair ZX 80, později pak Commodorre C-64 a možná nějaké počítače Atari, nebo ještě o něco později počítače Amiga. V té době tvořila většina zaměstnanců první pražské pobočky několik elektrotechnických inženýrů a programátrorů. Zbytek tvořily asi 4 sekretářky a 2 uklízečky. To bylo vše.
Protože se přibližně v té době setkal +Robin Hronek u příbuzných v Liberci s počítačem, kterým byl právě Sinclair, zjistili jsme, že ho to zajímá, a tak vznikl náš vlastní domácí počítač z dobových součástek poro práci v naší organizaci - BATRADIS QARC Q-32. Na první pohled se jednalo o běžně vypadající a běžně fungující domácí počítač s 8bitovým procesorem INTEL 8080, 32 KB RAM a intehrovaným porogramovacím jazykem Basic, který byl tehdy naší organizací nepatrně upraven pro tento počítač, který měl dále zvukový čtyřhlassý SID čip, který známe později z Commodoru. Jako úložiště sloužil kazetový magnetofon a jako monitor sloužil běžný televizor.
Místo magnetofonu potom hlavně u typu Q-64 (64 KB RAM) a Q-72 bylo možné místo magnetofonu použít diskletovou mechaniku na diskety 2 DD 5,25 palce s kapacitou 320 KB. Typ Q-72 měl již zabudovanou disketovou mechaniku na diskety 2 DD 3,5 palce o kapacitě 640 KB. Po technické stránce to bylo stejně neohrabané jako tehdejšěí disketová mechanika pro Commodorre, což i zde, ale o nějaký ten rok dříve, byla stejně velká krabice, akorát nebyla dražší než samotný počítač, protože see to nevyrábělo s cílem vyrábět a prodávat počítače, ale vytvořit organizovanou skupinu lidí, kteří by mohli pracovat doma.
K účelu práce doma, bylo možné místo magnetofonu, připojit k tomuto domácímu počítači něco, co bychom mohli označit za modem. Aby se o magnetofon, nebo disketovou jednotku nepřišlo, šlo to zapojit zřeřězeně za sebe. Do modemu se zapojila disketová mechanika a za ní dále magnetofon. Pro práci v naší organizaci se pak zasunul do slotu pro rozšíření modul se softwarem, porotože natáhnout to z kazety by trvalo strašně dlouho a i disketová jednotka moc rychlá nebyla.
Software na kártridži obsahoval cosi, co by se dalo nazvat e-mailovým klientem, ale to se tehdydalo používat až v roce 1985. Do té doby se dal mnohem lépe i ke komunikaci formou delších textů použít jakýsi textový editror, kde se dalo něco napsat, text šlo uložit nahráním na kazetu, nebo uložením na disketu, le hlavně poslat po telefonu na další takovýto počítač. E-Mail, nebo Internet to nebyl. Spíše to bylo něco jako fax, akorát že se text, nebo i obrázek netiskl na papír, ale šel z obrazovky na obrazovku. Tiskárna k tomu existovala také, ale šlo o zařízení dvakrát větší než celý počítač se vším, co k tomu patří, bylo to pomalé a velmi hlučné.
Proč se modem zapojoval do konektoru pro magnetofon? Všichni víme, že se u tehdejšěích počítačů nahrávala data na pásek v podobě zvukového signálu. Pokud jste si pustili kazetu s programem pro jakýkoli tehdejěí počítač, slyšeli jste všelijaké pištění, skřehotání a šumění, případně bzučení. Hlasový hovor (mluvení po telefonu) je zvuk,m stejně jako tyto signály, takže proč by nešlo přenést tyto zvukové signály nejen mezi magmnetofonem a počítačem, ale mezi dvěma počítači jako hovor? Pokud se to tehdy obecně (mimo Batrads) zkoušelo, bylo to tak pomalé, že se od toho upustilo. Kvalita analogové telefonní sítě byla i na západě dost nekvalitní, takže bylo v přenosu signálu spousz chyb, díky čemuž to nefungovalo.
Počítače BATRADIS QARC se neujalya rozšíření tzv PC (Personal Computer - osobního počítače), který vinalezla společnost IBM, jsme i u nás měli trochu volnější ruce, i když nám naše ústřední pobočka v USA zprostředkovala získat tento druh počítačů jen na některá pracoviště. Chvilku to trvalo, protože tak, jak vznikl pro osmibitové domácí pracovní stanice BATRADIS BASIC, byla zde již upravená verze sistému od Microsoftu s názvem MS-DOS, vydaná naší prganizací jako BATRADIS DOS. BATRADIS DOS 1.0 vycházel ze systému MS-DOS 3.30 na pošítači s procesorem INTEL 8086, nebo INTEL 80186 DX 4, nebo DX 8, 720 KB RAM a i my na jednom pracovišti k tomu měli první pevný disk o kapacitě 10 MB, který vypadal jako pračka a dělal velký hluk, což mělo na svědomí jeho chlazení motorem z vysavače. Původně se totiž přehříval. Takže se používaly větší a výkonější verze domácích osmibitů, ale místo kazetového magnetofonu se používaly páskové mechaniky, kde se používal pásek, jaký je v kazetách VHS, který byl ve velkých cívkách, které byly velké jako gramodfonová LP deska a vážil takový kotouř i 500 g. Byly i větší.
Přčíchod Linuxu a Unixu vůbec setřel většinu rozdílů mnezi operačním systémem a jeho schopnostmi u nás a u Vás. Platforma procesoru INTEL 386 umožnila lepší spolupráci s https://www.youtube.com/playlist?list=PLl05V9ltQmn4ohf8y24S1g9ogjFVfaULDámi i Robinu Hronkovi, i když ještě bez internetu. Microsoft v otázce kednoduchého GUI nez§stal pozadu a i do naší organizace se kvůli maximální kompatibilitě ss Vašimi počítači dostaly Windows 3.1 a 3.11. Spoliu s nimi i celá řada obecně známých programů, takže již nic nestálo v cestě pokoušet se o veřejné projekty včetně základů budoucího +PCA Praha .Také budoucí +Robinhelp tu měl základ v podobš Manželksých náhrad, což je předloha pro Harem 2016. I když bez internetu, ale po disketách, nebo i po CD-ROMech s Vámi šlo navázat sppolupráci, pokud jste měli tehdejší MS-Word 6.0, MS-Excell 5.0a, nebo LOTUS Amipro. i v éře DOSu to u nás šlo, pokud jste měli textový editor T602, kartotéku K602 a možná také tabulkový kalkulátor C602. Bylo však také možné tvořit databázové aplikace v programu FOXbase - mFOXplus, nebo mFOXpro.
Revolucí a konec domácího bastlení přinesl rok 1995 ba Windows´95. Tady jsme už měli svůj intranet, ale v našem pčípadě +Robin Hronek ještě ne. Počítače s páskovými mechanikami byly nahrazeny moderními servery a plnily nějaký čas roli velkokapacitních zálohhovacích zařízení. Tehdy byl užn pocesor INTEL 486 a začala se objevovat prvníí Pentia.
Následovaly i v naší organizaci Windows´98, což nebylo vždy úplně šťastné řešení. Tato verze Windows na některých pracovištích zlobila. I když se nehrály ilegálně pořízené kopie her, nebo se nepoužívaly nelegálně odblokované programy, což bývalo důvodem k pádu celého systému, systém padal a musel se přeinstalovat. Neplechu občas děll námi vytvářený software, pokud v něm byla nějaká chyba.
Problémy vyčešily Windows XP, nebo Windows NT na pracovištích, kde bylo potřeba pracovat v něčem, co je běžné i u Vás. Neúspěchy v projektu +Robinhelp vedou k návratu k domácímu elektrotechnickému bastlená, avšak ve velkém a za použití továrních výrobních postupů, díky našim zahraničním kolegům z Austrálie a Číny.
Windows Vista se i obecně moc neujala, zato Windows 7 ano. Inaše česká pobočka má korporační licenci a instalaci Windows 7 Enterprise Premium, a to jak 32, tak 64bitóvou. Windows 8 nedává moc smysl, pokud nemáte počítač s dotykovou obrazovkou, i když instalaci s korporační licencí na Windows 8 Proffessional máme. Moc se bohužel neujímá Windows 10, a to i přes bezplatný update z Windows 7 a Windows 8, končící 29.7.2016. Prý byl ale prodloužen. Někteří naši technici, kteří i doma mají možnost používat internet, vstoupili při vydání prvního ukázkového vydání Windows 10 Technical Preview do Insider programu, takže získali Windows 10 Pro s možností instalace na libovolné množství počítačů.
Nejsme si však ničím jistá, a tak naši vývojáři pro vnitropodnikové využití, využili otevřenosti Linuxu a vyvinuli BaTRaDIS Desktop. Proč Linux a ne dovezený ARAX? Protože některé věci musí stoproventně fungovat i Vám bez toho, aby Váš antivirový program něco označil za nebezpečné jen proto, že přčeváděwcí program není dokonalý a ve zdrojovém kódu nějakého souboru je něco, co může být pokládáno za virus, nebo za škodlivou instrukci.
Protože má +Robin Hronek internet prakticky od jeho použitelných začátků v ČR, máme díky němu na internetu weby o nás, o našem domově, blogy, fóra a stránky na sociálních sítích, kde si s ním můžete o nás povídat a spolupracovat na všem, co chceme aby prezentoval tak, jak se o tom dočtete.
Abychom pomohli Vám, pomozte Vy jemu, abychom věděli, že umíte být stejně dobří, jako my, čímž nám pomůžete, abychom Vám pomohli být jako my.
V našem případě se podíváme na Robina Hronka, co by našeho mluvčího a snahu vytvořit v Praze roku 1983 možnost elektronické komunikace s technickými možnostmi Československé Socialistické Republiky. Již tehdy jsme položili reálný základ naší pracovní síti, ale i počátkům internetu, s čímž na západě experimentovaly některé americké univerzity. Setkáte se tak s kuriózními technickými řešeními, která jsou již dnes trochu i komická. Přejeme pžíkemnou zábavu.
Tzv. Domácí počítače se v té době i mimo naší organizaci objevily i v tehdejším Československu pořádně až kolem roku 1985, kdy se i tam začalki vyrábět. V době vzniku naší pobočky v Praze se v Tuzexu dal velmi draho a velmi špatně sehnat Sinclair ZX Spectrum, nebo Sinclair ZX 80, později pak Commodorre C-64 a možná nějaké počítače Atari, nebo ještě o něco později počítače Amiga. V té době tvořila většina zaměstnanců první pražské pobočky několik elektrotechnických inženýrů a programátrorů. Zbytek tvořily asi 4 sekretářky a 2 uklízečky. To bylo vše.
Protože se přibližně v té době setkal +Robin Hronek u příbuzných v Liberci s počítačem, kterým byl právě Sinclair, zjistili jsme, že ho to zajímá, a tak vznikl náš vlastní domácí počítač z dobových součástek poro práci v naší organizaci - BATRADIS QARC Q-32. Na první pohled se jednalo o běžně vypadající a běžně fungující domácí počítač s 8bitovým procesorem INTEL 8080, 32 KB RAM a intehrovaným porogramovacím jazykem Basic, který byl tehdy naší organizací nepatrně upraven pro tento počítač, který měl dále zvukový čtyřhlassý SID čip, který známe později z Commodoru. Jako úložiště sloužil kazetový magnetofon a jako monitor sloužil běžný televizor.
Místo magnetofonu potom hlavně u typu Q-64 (64 KB RAM) a Q-72 bylo možné místo magnetofonu použít diskletovou mechaniku na diskety 2 DD 5,25 palce s kapacitou 320 KB. Typ Q-72 měl již zabudovanou disketovou mechaniku na diskety 2 DD 3,5 palce o kapacitě 640 KB. Po technické stránce to bylo stejně neohrabané jako tehdejšěí disketová mechanika pro Commodorre, což i zde, ale o nějaký ten rok dříve, byla stejně velká krabice, akorát nebyla dražší než samotný počítač, protože see to nevyrábělo s cílem vyrábět a prodávat počítače, ale vytvořit organizovanou skupinu lidí, kteří by mohli pracovat doma.
K účelu práce doma, bylo možné místo magnetofonu, připojit k tomuto domácímu počítači něco, co bychom mohli označit za modem. Aby se o magnetofon, nebo disketovou jednotku nepřišlo, šlo to zapojit zřeřězeně za sebe. Do modemu se zapojila disketová mechanika a za ní dále magnetofon. Pro práci v naší organizaci se pak zasunul do slotu pro rozšíření modul se softwarem, porotože natáhnout to z kazety by trvalo strašně dlouho a i disketová jednotka moc rychlá nebyla.
Software na kártridži obsahoval cosi, co by se dalo nazvat e-mailovým klientem, ale to se tehdydalo používat až v roce 1985. Do té doby se dal mnohem lépe i ke komunikaci formou delších textů použít jakýsi textový editror, kde se dalo něco napsat, text šlo uložit nahráním na kazetu, nebo uložením na disketu, le hlavně poslat po telefonu na další takovýto počítač. E-Mail, nebo Internet to nebyl. Spíše to bylo něco jako fax, akorát že se text, nebo i obrázek netiskl na papír, ale šel z obrazovky na obrazovku. Tiskárna k tomu existovala také, ale šlo o zařízení dvakrát větší než celý počítač se vším, co k tomu patří, bylo to pomalé a velmi hlučné.
Proč se modem zapojoval do konektoru pro magnetofon? Všichni víme, že se u tehdejšěích počítačů nahrávala data na pásek v podobě zvukového signálu. Pokud jste si pustili kazetu s programem pro jakýkoli tehdejěí počítač, slyšeli jste všelijaké pištění, skřehotání a šumění, případně bzučení. Hlasový hovor (mluvení po telefonu) je zvuk,m stejně jako tyto signály, takže proč by nešlo přenést tyto zvukové signály nejen mezi magmnetofonem a počítačem, ale mezi dvěma počítači jako hovor? Pokud se to tehdy obecně (mimo Batrads) zkoušelo, bylo to tak pomalé, že se od toho upustilo. Kvalita analogové telefonní sítě byla i na západě dost nekvalitní, takže bylo v přenosu signálu spousz chyb, díky čemuž to nefungovalo.
Počítače BATRADIS QARC se neujalya rozšíření tzv PC (Personal Computer - osobního počítače), který vinalezla společnost IBM, jsme i u nás měli trochu volnější ruce, i když nám naše ústřední pobočka v USA zprostředkovala získat tento druh počítačů jen na některá pracoviště. Chvilku to trvalo, protože tak, jak vznikl pro osmibitové domácí pracovní stanice BATRADIS BASIC, byla zde již upravená verze sistému od Microsoftu s názvem MS-DOS, vydaná naší prganizací jako BATRADIS DOS. BATRADIS DOS 1.0 vycházel ze systému MS-DOS 3.30 na pošítači s procesorem INTEL 8086, nebo INTEL 80186 DX 4, nebo DX 8, 720 KB RAM a i my na jednom pracovišti k tomu měli první pevný disk o kapacitě 10 MB, který vypadal jako pračka a dělal velký hluk, což mělo na svědomí jeho chlazení motorem z vysavače. Původně se totiž přehříval. Takže se používaly větší a výkonější verze domácích osmibitů, ale místo kazetového magnetofonu se používaly páskové mechaniky, kde se používal pásek, jaký je v kazetách VHS, který byl ve velkých cívkách, které byly velké jako gramodfonová LP deska a vážil takový kotouř i 500 g. Byly i větší.
Přčíchod Linuxu a Unixu vůbec setřel většinu rozdílů mnezi operačním systémem a jeho schopnostmi u nás a u Vás. Platforma procesoru INTEL 386 umožnila lepší spolupráci s https://www.youtube.com/playlist?list=PLl05V9ltQmn4ohf8y24S1g9ogjFVfaULDámi i Robinu Hronkovi, i když ještě bez internetu. Microsoft v otázce kednoduchého GUI nez§stal pozadu a i do naší organizace se kvůli maximální kompatibilitě ss Vašimi počítači dostaly Windows 3.1 a 3.11. Spoliu s nimi i celá řada obecně známých programů, takže již nic nestálo v cestě pokoušet se o veřejné projekty včetně základů budoucího +PCA Praha .Také budoucí +Robinhelp tu měl základ v podobš Manželksých náhrad, což je předloha pro Harem 2016. I když bez internetu, ale po disketách, nebo i po CD-ROMech s Vámi šlo navázat sppolupráci, pokud jste měli tehdejší MS-Word 6.0, MS-Excell 5.0a, nebo LOTUS Amipro. i v éře DOSu to u nás šlo, pokud jste měli textový editor T602, kartotéku K602 a možná také tabulkový kalkulátor C602. Bylo však také možné tvořit databázové aplikace v programu FOXbase - mFOXplus, nebo mFOXpro.
Revolucí a konec domácího bastlení přinesl rok 1995 ba Windows´95. Tady jsme už měli svůj intranet, ale v našem pčípadě +Robin Hronek ještě ne. Počítače s páskovými mechanikami byly nahrazeny moderními servery a plnily nějaký čas roli velkokapacitních zálohhovacích zařízení. Tehdy byl užn pocesor INTEL 486 a začala se objevovat prvníí Pentia.
Následovaly i v naší organizaci Windows´98, což nebylo vždy úplně šťastné řešení. Tato verze Windows na některých pracovištích zlobila. I když se nehrály ilegálně pořízené kopie her, nebo se nepoužívaly nelegálně odblokované programy, což bývalo důvodem k pádu celého systému, systém padal a musel se přeinstalovat. Neplechu občas děll námi vytvářený software, pokud v něm byla nějaká chyba.
Problémy vyčešily Windows XP, nebo Windows NT na pracovištích, kde bylo potřeba pracovat v něčem, co je běžné i u Vás. Neúspěchy v projektu +Robinhelp vedou k návratu k domácímu elektrotechnickému bastlená, avšak ve velkém a za použití továrních výrobních postupů, díky našim zahraničním kolegům z Austrálie a Číny.
Windows Vista se i obecně moc neujala, zato Windows 7 ano. Inaše česká pobočka má korporační licenci a instalaci Windows 7 Enterprise Premium, a to jak 32, tak 64bitóvou. Windows 8 nedává moc smysl, pokud nemáte počítač s dotykovou obrazovkou, i když instalaci s korporační licencí na Windows 8 Proffessional máme. Moc se bohužel neujímá Windows 10, a to i přes bezplatný update z Windows 7 a Windows 8, končící 29.7.2016. Prý byl ale prodloužen. Někteří naši technici, kteří i doma mají možnost používat internet, vstoupili při vydání prvního ukázkového vydání Windows 10 Technical Preview do Insider programu, takže získali Windows 10 Pro s možností instalace na libovolné množství počítačů.
Nejsme si však ničím jistá, a tak naši vývojáři pro vnitropodnikové využití, využili otevřenosti Linuxu a vyvinuli BaTRaDIS Desktop. Proč Linux a ne dovezený ARAX? Protože některé věci musí stoproventně fungovat i Vám bez toho, aby Váš antivirový program něco označil za nebezpečné jen proto, že přčeváděwcí program není dokonalý a ve zdrojovém kódu nějakého souboru je něco, co může být pokládáno za virus, nebo za škodlivou instrukci.
Protože má +Robin Hronek internet prakticky od jeho použitelných začátků v ČR, máme díky němu na internetu weby o nás, o našem domově, blogy, fóra a stránky na sociálních sítích, kde si s ním můžete o nás povídat a spolupracovat na všem, co chceme aby prezentoval tak, jak se o tom dočtete.
Abychom pomohli Vám, pomozte Vy jemu, abychom věděli, že umíte být stejně dobří, jako my, čímž nám pomůžete, abychom Vám pomohli být jako my.
čtvrtek 22. září 2016
Mezinárodní konference 2016 pomalu končí
Opět zdravíme z Frankfurtu nad Mohanem, kde bude naše mezinárodníá konference pomalu končit. Programy poboček v latinsdké Americe, Austrálii, Novém Zélandu a v tichomočí, které proběšhly v úterý odpoledne až do dnbes, nemají zajímavý obsah pro Českou republiku a pro Vás. Proto jsme vynechasli zprávy o nich.
Snad by se dalo něco najít zajímavého v přednáškách delegace z pobočky Batradisu v Brazílii, která hovořila o zásobování pražýské pobočky kávou. Poedmínkou je ale vybudování dopravbního systému dle návrhů a ukázkového modelu kanadské poboščky, aby se četstvě umeltá káva dlouho neskladovala, i když je vakově zabalwená. Vrazilští kolegové si zakládají na tom, aby jejich káva měšla co nwejlepší vůni a chuť. V naší orčganizaci se jak při administrativní, tak hlavně pži vývojářsdké práci v našich pobočkách vypije hodně kávy. Ve statistikách ale chybí práce našich pracovníků doma, kde se pije káva vlastní. Třeba se dozvíme, jak bychom si kávu pěstovali a zpracovávali, aby jí naše pobočka nekupovala.
Mimo zajímavosti o kávě se dá perogram malých poboček, nebo program poboček, které nwemají, nebo nechtějí samy veředjně vystupovat přes nějakého mluvčího, týkaly globálního hospodaření s financemi a materiálem, rozdělování dotací a budování dalších továren v afrických pobočkách na výrobu elektroniky a všeho, co se dá vyrábwt z tamního nerostného bohatství.
Snad by se dalo něco najít zajímavého v přednáškách delegace z pobočky Batradisu v Brazílii, která hovořila o zásobování pražýské pobočky kávou. Poedmínkou je ale vybudování dopravbního systému dle návrhů a ukázkového modelu kanadské poboščky, aby se četstvě umeltá káva dlouho neskladovala, i když je vakově zabalwená. Vrazilští kolegové si zakládají na tom, aby jejich káva měšla co nwejlepší vůni a chuť. V naší orčganizaci se jak při administrativní, tak hlavně pži vývojářsdké práci v našich pobočkách vypije hodně kávy. Ve statistikách ale chybí práce našich pracovníků doma, kde se pije káva vlastní. Třeba se dozvíme, jak bychom si kávu pěstovali a zpracovávali, aby jí naše pobočka nekupovala.
Mimo zajímavosti o kávě se dá perogram malých poboček, nebo program poboček, které nwemají, nebo nechtějí samy veředjně vystupovat přes nějakého mluvčího, týkaly globálního hospodaření s financemi a materiálem, rozdělování dotací a budování dalších továren v afrických pobočkách na výrobu elektroniky a všeho, co se dá vyrábwt z tamního nerostného bohatství.
pondělí 19. září 2016
Mezinárodní konference 2016 - Druhá polovina
Opět zdravíme z Frankfurtu nad Mohanem, kde právě dnbes začala druhá polovina mezinárodní konference organizace +BATRADIS . Tentokrát začal program přednáškou delegace naší kanadské poboščkys, která nám přislíbila pomoc formou výtkumu a výroby vybavení a pobočky umístěné v severní Kanadě se chtějí pustit do vývoje a výstavby dopravního systému, který by zároveň unožnil vysílat internetové připojení z Kanady a USA.
Kanadský návrh spočívá v systému podzemních tunelů, kudy by veedly kabely a roury pro dopravu mteriálu. Dopravní systém, kterým by se dopravovaly součásti vybavení, nebo hotové výrobky prtascuje na principu kombinace potrubní pošty a klouzání na welwktromagnetickém polštáři. Znamená to, že transporrtní roura je tvořena prstenci, které jsou tvořeny cívkami. uspořádanými do kružnic. Jsaou-li cívky pod peroudem, fungují jako elektromagnety, které na jedné straně pčitahují a na druhé odpuzují přepravní kontejner, který má tvar koukle a jde o gyroskopickou konstrukci s železným vnějším pláštěm. Magnwetické pole roztoščí vnější plášť kontejneru a žene jej potřebným směrem. Gyriakipická konstrukce udrží vnitřní náklad ve stále stejné poloze bez ohledu na směr pohybu a tvar dráhy.
Jako chlzení se používá ztlačený vzýduch jako u potrubní pošty, což šetří energii a zvyšuje to rychlost transportu až na 500 Km/h. Na ukázku jke zde vystaven malý funkční model takového systému, který jsme ze začátku pokládali za nějakou moderní okrasnou blbost, protože jde o průhlednou zamotanou rouru, ve které létají kuličky, které jsou tak velké, ře zevnitř vyplňují trubici. Další věc, která nás napadla, bylan že je to školní model urychlovače částic, ale je to model toho dopravního systému. Těch zamotaných trubic je zde několik qa v každé je koule jiné barvy a trubice jsou průhledné, aby to bylo názorné. Zamotané je to proto, že i ve skutečnosti se dráha musí vyhýbat nepřekonatelným překážkám a to jak vodorovně, tak svisle a to nwejen horizonálně a vertikálně, ale i diagonálně. Navíc je potřeba názorně ukázat, že je jedno, jakým směrem se to pohybuje a k upoutání pozornosti bylo potřeba to udšlat nějak zajímavě.
Přednášky o laboratorních výzkumech a pokusech měla po obědě delegace z Mecika, Peru, razílie a Argentiny. Ne že by byly tyto země urbanisticky zaostalé, ale nezajímají se moc o přímý kontakt s lisdmi, jako jste Vy. To ale neplatí o velkých městech. Posdobně je na tom Afrika a Austrálie, jejíž delegacwe budou vystupovat během tohoto týdne.
Kanadský návrh spočívá v systému podzemních tunelů, kudy by veedly kabely a roury pro dopravu mteriálu. Dopravní systém, kterým by se dopravovaly součásti vybavení, nebo hotové výrobky prtascuje na principu kombinace potrubní pošty a klouzání na welwktromagnetickém polštáři. Znamená to, že transporrtní roura je tvořena prstenci, které jsou tvořeny cívkami. uspořádanými do kružnic. Jsaou-li cívky pod peroudem, fungují jako elektromagnety, které na jedné straně pčitahují a na druhé odpuzují přepravní kontejner, který má tvar koukle a jde o gyroskopickou konstrukci s železným vnějším pláštěm. Magnwetické pole roztoščí vnější plášť kontejneru a žene jej potřebným směrem. Gyriakipická konstrukce udrží vnitřní náklad ve stále stejné poloze bez ohledu na směr pohybu a tvar dráhy.
Jako chlzení se používá ztlačený vzýduch jako u potrubní pošty, což šetří energii a zvyšuje to rychlost transportu až na 500 Km/h. Na ukázku jke zde vystaven malý funkční model takového systému, který jsme ze začátku pokládali za nějakou moderní okrasnou blbost, protože jde o průhlednou zamotanou rouru, ve které létají kuličky, které jsou tak velké, ře zevnitř vyplňují trubici. Další věc, která nás napadla, bylan že je to školní model urychlovače částic, ale je to model toho dopravního systému. Těch zamotaných trubic je zde několik qa v každé je koule jiné barvy a trubice jsou průhledné, aby to bylo názorné. Zamotané je to proto, že i ve skutečnosti se dráha musí vyhýbat nepřekonatelným překážkám a to jak vodorovně, tak svisle a to nwejen horizonálně a vertikálně, ale i diagonálně. Navíc je potřeba názorně ukázat, že je jedno, jakým směrem se to pohybuje a k upoutání pozornosti bylo potřeba to udšlat nějak zajímavě.
Přednášky o laboratorních výzkumech a pokusech měla po obědě delegace z Mecika, Peru, razílie a Argentiny. Ne že by byly tyto země urbanisticky zaostalé, ale nezajímají se moc o přímý kontakt s lisdmi, jako jste Vy. To ale neplatí o velkých městech. Posdobně je na tom Afrika a Austrálie, jejíž delegacwe budou vystupovat během tohoto týdne.
neděle 18. září 2016
Mezinárodní konference 23016 - Konferenční víkend
Opět Vás zdravíme z Frankfurtu nad Mohanem i přesto že je neděle. Přesto však probíhaly přednášky delegací zúčastněných poboček organizace +BATRADIS na téma programu Earthsaver, jehož je naše organizace vykonavatelem. Začít bychom ale měli pátečním večerem, kdy byl koncert Robina Hronka. Program Earthsave se probíral ze všech pohledů celou sobotu kromě přestývky na oběd.
Součástí toho byl i náš program o kosmické lodi Crusager, jejímž kapitánem se koncem Srpna ěé+ž pozemského času stala jedna z nejbližších kanarádek Robina Hronka z naší organizace - Magda Railey, kterou jsme díky tomu o letošních prázdninách nevidšli, oprotože navštívila nejen svojí domovskou, ale i sdomovskou planetu naší organizace, což je Albedor, kde zíwskala díky práci na Zemi hodnost kapitána a loď s nízvem Crusager, která je vybavena novým subprostorovým pohonem. Crusager byl zkonstruován ve spolupráci s planetou X-Reze, kde byly vyrobeny motory pro cestování v podprostoru, což je rychlejší a energeticky méně náročné než cestování hyperprostorem.
Tato loď přivezla vybavení na úpravu poboček naší organizace tak, aby si naše organizace uměla co nejvíce věcí vyrobit sama, což budeme potřebovat, abychom ušetřili na projekt +Robinhelp . Některé stavební stroje a výrobní zařízení byly dovezeny z velmi vzdálených částí známého vesmíru, k čemuž se nový typ pohonu hodil, perotože i při skoku hyperprostorem by cesta trvala i několik století, což by bylo k ničemu.
Protože jsou zde vystavené některé výrobky na ukázku, některé pobočky naší organizace měly dost proastoru na úpravu, nebo rovnou vybudování prostor pro tovární haly a laboratzoře. Potravináčská výroba bščak zatím nikde zavedena nebyla. Tolik místa na zemském povrchu a ani pod ním na farmy nemá žádná pobočka, což by se teď mohlo změnit. Doufáme, že to nebude potřeba, abšak s neúspěchem preojektu +Robinhelp se počítá už od začátku, takže se i v oblasti farmířstvé dělají nějaké pokusy.
V oblasti pěstování některých plodin lze použít Hydroponii, což se používá na velkých kosmických lodích, avšak i pro potřebu malé skupiny nwejbližších přátel Robina Hronka to není moc efektivní. Jíst celý život pouze brambory a kořenovou zeleninu nelze. Ostatní zemědělské plodiny se hydroponicky pěstují dost mizerně. I když je pečivo počínaje chlebem cenově dostupné, stále by se muselo chodit do práce mimo naší organizaci, aby bylo za co si i ten chleba koupit. I malá askupina lidí potřebuje vedle chleba a zeleniny také maso, takže je potřeba zajistit živočišnou výrobu. Někde je potřeba mít prostor na chování dobytka, kde by šlo minimálně na maso a mléko o krávy, kozy qa prasata. Důležitá je na maso a vejce také drůbež a vedle pěstování bavlny jsou i k výrobě oblečení potřeba nějaké ty ovce na vlnu a případně i na maso.
¨
Toto vše má lo´d Crusager zajistit. ještě se pro něco někam poletí. Vše by mělo být plně automatizováno a dálkově řízeno.
Tato problematika se dále probírala a ještzě probírá během neděle. Sobotní večer patřil koncertu Marie Smaulové a neděšlní večer bude volný program jako přes týden. V pondšlí začne druhá polovina konference.
Součástí toho byl i náš program o kosmické lodi Crusager, jejímž kapitánem se koncem Srpna ěé+ž pozemského času stala jedna z nejbližších kanarádek Robina Hronka z naší organizace - Magda Railey, kterou jsme díky tomu o letošních prázdninách nevidšli, oprotože navštívila nejen svojí domovskou, ale i sdomovskou planetu naší organizace, což je Albedor, kde zíwskala díky práci na Zemi hodnost kapitána a loď s nízvem Crusager, která je vybavena novým subprostorovým pohonem. Crusager byl zkonstruován ve spolupráci s planetou X-Reze, kde byly vyrobeny motory pro cestování v podprostoru, což je rychlejší a energeticky méně náročné než cestování hyperprostorem.
Tato loď přivezla vybavení na úpravu poboček naší organizace tak, aby si naše organizace uměla co nejvíce věcí vyrobit sama, což budeme potřebovat, abychom ušetřili na projekt +Robinhelp . Některé stavební stroje a výrobní zařízení byly dovezeny z velmi vzdálených částí známého vesmíru, k čemuž se nový typ pohonu hodil, perotože i při skoku hyperprostorem by cesta trvala i několik století, což by bylo k ničemu.
Protože jsou zde vystavené některé výrobky na ukázku, některé pobočky naší organizace měly dost proastoru na úpravu, nebo rovnou vybudování prostor pro tovární haly a laboratzoře. Potravináčská výroba bščak zatím nikde zavedena nebyla. Tolik místa na zemském povrchu a ani pod ním na farmy nemá žádná pobočka, což by se teď mohlo změnit. Doufáme, že to nebude potřeba, abšak s neúspěchem preojektu +Robinhelp se počítá už od začátku, takže se i v oblasti farmířstvé dělají nějaké pokusy.
V oblasti pěstování některých plodin lze použít Hydroponii, což se používá na velkých kosmických lodích, avšak i pro potřebu malé skupiny nwejbližších přátel Robina Hronka to není moc efektivní. Jíst celý život pouze brambory a kořenovou zeleninu nelze. Ostatní zemědělské plodiny se hydroponicky pěstují dost mizerně. I když je pečivo počínaje chlebem cenově dostupné, stále by se muselo chodit do práce mimo naší organizaci, aby bylo za co si i ten chleba koupit. I malá askupina lidí potřebuje vedle chleba a zeleniny také maso, takže je potřeba zajistit živočišnou výrobu. Někde je potřeba mít prostor na chování dobytka, kde by šlo minimálně na maso a mléko o krávy, kozy qa prasata. Důležitá je na maso a vejce také drůbež a vedle pěstování bavlny jsou i k výrobě oblečení potřeba nějaké ty ovce na vlnu a případně i na maso.
¨
Toto vše má lo´d Crusager zajistit. ještě se pro něco někam poletí. Vše by mělo být plně automatizováno a dálkově řízeno.
Tato problematika se dále probírala a ještzě probírá během neděle. Sobotní večer patřil koncertu Marie Smaulové a neděšlní večer bude volný program jako přes týden. V pondšlí začne druhá polovina konference.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)